Narozen 28.Července

9. /2

"Ahojte." Vstoupil do místnosti Tomáš.
"Nazdar." Hnusně jsem ho pozdravil.
"Ale no tak Honzo, buď k němu milý, chtěl ti pomoct." Napomenula mě mamka.
"Vážně?! Vždyť mě chtěl zabít!"
"Tak to nebylo. Nevěděl jsem, že nabouráš, říkal jsem ti ať dáváš pozor."
"Bylo mi špatně, kdyby jsi mě nechal na pokoji nemuselo se nic stát."
"Dobře, omlouvám se ti!"
"Hmm." Pokrčil jsem rameny a dál se věnoval rodičům.

"Byl jsem kvůli tomu i na policii, nechtěně jsem bonznul Radyho, asi ho budou znovu hledat."
"Cože?!" Zeptali se všichni tři najednou.
"Cos tam dělal?" Zeptal jsem se.
"Chtěli ho vyzpovídat, kvůli těm práškám." Řekl taťka.
"A cos jim...."
"Všechno, všechno jsem jim řekl, že mi ty prášky dal Rady, že mi nakecal, že pomáhají, že tě chtěl malém zabít a že zabil Lauru." Klesl hlasem.
"To si udělal, vážně?"
"Ano."
"Tomáši." Podíval se na mě."Děkuju, děkuju za všechno." Usmál jsem se a on taky.
"Konec návštěv, pacient musí odpočívat, přijďte třeba zítra."
"Tak čau brácho!" Řekl Tom.
"Čau."
"Pa broučku, zítra přijdeme."
"Dobře, mami nebreč, žiju."
"Já vím, já vím, jsi šikulka."
"Jojo." Zašklebil jsem se.
"Tak zdar chlape, zítra."
Řekl taťka a všichni odešli.
"Ahojte." Mávl jsem se ně.
"Zase si odpočiňte." Řekla sestra a pohladila mě po čele.

Pomalu jsem upadal do říše snů.

Továrna, tma, Laura, Lili, Ely, Tomáš, Rady a já. Stali jsme a koukali na sebe. Držel jsem Lauru za ruku, Tomáš zase Elišku a Rady Lili. Nedává to smysl. Japonsko? Rusko? Čína? Indonésie? Au, tys mě postřelil? Už zase? Lauro, utíkej pryč!

"Pane Macáku, v klidu ležte zavolám doktora."
"Cože?"
"V klidu."
"Potřebuju vědět kde to je?"
"Mluvíte z cesty, dáme vám prášky."
"Nechci žádné prášky."
"Uleví se vám."
"To znám a zase skončím v kamionu co?"
"Sestro zavolejte doktore, je agresivní."
"Nejsem, jenom mě pusťte potřebuju jít."
"Nemůžete, jste slabý."
"Co se děje?"
"Je agresivní chce jít pryč."
"Pane Macáku, musíte ležet, vypumpovali jsme vám žaludek, jste slabý."
"Potřebuju jet do Ruska, Indonésie možná Číny nebo Japonska."
"Připoutáme ho na lůžko a dáme do samostatného pokoje."
"Nechci, já nechci."
"Dobrou pane Macáku."
"Potřebuju jít za...."

Za kým no?? :D možná mám nový nápad, ne nemám, tohle jenom tak na začátek, rozehřívačka :D Tak zase za rok!! :D Uvidím jak to budu stíhat snad se líbilo ;)