Narozen 28.Července

13.

"Už zase si usl u toho počítače?" Přijde ke mě mamka a začne oddělávat žaluzie a mě probouzet. Comp byl pořád zapnutý a na obrazovce citáty z písmen.
"Dělej vstávej, už mně s tím štveš, jak málo spíš."
"Ale já spím hodně mě to stačí."
"Pověz mi, kdy si byl naposled ve škole?"
"Hmm, když jsem se tam hlásil." Uchechtl jsem se a mamka vzápětí odešla. Snídaně byla výborná, ale musel jsem jít "pracovat." Dneska tu nebyl ani Tomáš asi přespal u Kamily, ale moc toho asi nedělali, když je ona těhotná, dělám si z toho pořád prdel, ale ještě nevím co mě čeká a jak to celé dopadne.

Ve studiu už čekal Tom. Jenom ho pozdravím a jdu si dělat své věci, to mi ještě nedošlo, že Tomáš po mě něco chce.
"Honzo?"
"Ano..." Udeřil mě pěstí do obličeje a já jen cítil jak mi teče krev z hlavy, praštil jsem se totiž ještě do stolu.
"Co je?" Řekl jsem nechápavě.
"Co ti hrabe?" Nemohl jsem moc mluvit, ale tohle jsem ještě dokázal.
"Co mi je? Co mi hrabe? Tobě hrabe, ošukat mi moji přítelkyni, zmrde jak mi asi je? Jsi bezcitný čůrák a ona..."
"Honzooo Tomášiiii co děláš nech ho na pokoji." Přiběhla náhodně Kamila a začla mě zvedat se země.
"Ty tu jsi taky ty kurvo, no běž si za ním je lepší."
"No tak Tome, bylo to nedorozumění."
Vypustil jsem za sebe ještě a krvácející ránu jsem si přikryl rukou.
"Nedorozumění, nechci tě vidět ty krávo."
"Honzo, ty jsi mu to řekl?"
"Ne já...."
Nebyl jsem schopný ani půl slova natož větu.
"Honzo, nesmíš, zůstaň tady Honzooo."
"Odplata moje princezno."
Viděl jsem jak se Kamila sklání ke mě a najednou padá vedle mě... Tomáš jí kopl do břicha.