Siblings...?!

~15~

Caitlyn

Bez jediného slova do mě pronikl. Cítila jsem příšerný tlak, smíchaný s bolestí. Ale po chvilce se dostavila vlna rozkoše. S úšklebkem jsem si pomyslela, že všichni ti kluci co jsem s nimi spala, se můžou jít zahrabat.
Kňourala jsem, ležící na lince a vychutnávající si tu rozkoš, kterou mi způsoboval. Něco mi našeptávalo, že i když je hrubý, krotí se a přišel mi poněkud strnulý. Zjevně něha nebyla něco, co používal. Ostatně... Ani Zayn takový nebyl, tedy... Jak se to vezme.

Sotva jsem dořekla prosbu, že to chci tvrději, zalitovala jsem. Sotva mě nohy udržely... Snažila jsem se zvednout, trošku se narovnat, ale šlo to hrozně špatně.
Přišla jsem si naprosto vyčerpaná a to jsem vlastně „ležela" pod ním...

Najednou, to je jako prozření. Slyším jen sebe. Svoje steny, vzdechy, šeptání Harryho jména. Slyším jeho chrčení, zvuky pleskání po zadku, stejně jako zvuk několika přiražení.

Ztuhla jsem, zmlkla. Totéž udělal Harry. Vysunul se, zakňourala jsem od bolesti a v jeho tváři byla vepsaná nevole. Nechtěl přestat, chtěl to dokončit, ale já nemohla a neměla jsem odvahu se otočit.
Co když tam stojí táta a zírá na svoje děti jak-jak šukají.

Obrátil se jako první a vydechl úlevou.

Opírala jsem se o linku, klepala se... Uplynuly asi dvě minuty. Harry zmizel a sotva se vrátil, narazil mě znovu na linku.
„Máma spí a táta je v kůlně." „Ne... Ne tady a teď. Bože, Harry...! Co kdyby se na nás díval?" „A co bych na vás viděl?"

Němě jsem otevřela ústa, naprosto zděšená... Harry byl těsně u mě, tlačila mě jeho nadrženost, která prostě nedokázala hned odeznít a i on zbledl.

Horečnatě jsem přemýšlela, stejně jako on.

„No, co vy vyvádíte? Harry, budeš doma, ne? Pokecáme, dáme pivko... Mamka asi prospí celý den, ty zalezeš k sobě a my si uděláme pánskou, domácí, pohodu bez bab, co ty na to? Ty utíráš, odkdy?" Ani jsem nepostřehla, že Harry drží v ruce jak utěrku, tak talíř.
Střelila jsem pohledem do boku, k tátovi. Akorát se hrabal v ledničce zjevně hledal pivo a mně, na levém rameni přistála část obsahu sklenice s mou nutellou. Zalapala jsem po dechu a Harry se provinile usmál.

„Nic... Klasika prostě... Plýtváme jídlem, typická válka. Ona mi pomazala obličej burákovým máslem... Teď jsem ho byl smýt, tak ji to vracím. Ale měla strach, že nás načapeš... Holt staré zvyky..." Táta zbrunátněl.
Tohle Harry trefil. Naprosto nesnášel, když se plýtvalo.
Pamatuju si doby, kdy jsem běhala ve škole do druhého křídla, kde byli starší děti a vyhazovala tam, nedojedenou svačinu. Táta byl totiž schopný, podívat se do koše u šaten a klidně jít i do třídy, když mi nevěřil. Totéž zažil Harry i Gemma...
Jako kluk zažil táta šikanu, když zůstal jen s dědečkem a neměli moc peněz. Vážil si všeho, co měl a nelíbilo se mu, když jsme s něčím plýtvaly nebo zacházely s věcmi hnusně. Ani teď, kdy měl sám dost peněz a Harry do rozpočtu přispíval, se to nezměnilo.
Sjel nás oba, jak jsme pitomí. Já se šla umýt a Harry se narazil na linku a utíral nádobí, co jsem stihla umýt. 

*****************************************

♥♥