,,Stef stavej. Musime do skoly. Cekam na tebe dole. Mas pripravenou snidani zlato.'' Vsechno tohle rekl Artur za dverma takze nemohl vedet ze nespim uz od 5. Pomalu jsem vstala, dost me bolela ruka, vzlikla jsem si triko supermana ktere mi dal Artur k mem 15 narozeninam, k tomu mi dal 150 ruzi a medvidka. Kdyz jsem se zeptala proc zrovna 150. Rekl ze 15 mu prislo malo, prislo mi to strasne roztomile. Od toho incidentu (nemam rada kdyz musim rikat incidentu tak reknu rovnou od znasilneni) jsem se poprve uprimne smala. Takze ruku jsem mela celou modrou a poskrabanou. Zakriju to kosili s kocickama a kdyz s rezanim prestanu jestli tera vubec nekdy prestanu tak si necham neco vytetovat. S Arturem jsme nastoupili do autobusu. Andru si nas pozval do zadu sedla jsem se vedle Artura obejmul me, bylo mi dobre. Citila jsem ze na nas nekdo kouka, prece znate to takovy kdyz vas nekdo zabiji pohledem. Necekane ale vazne necekane to byla Cara (Arturovo bejvalka). Zirala na nas jako by nas chtela kazdou chvili polit benzinem skrtnout srku a zpalit ze ziva. Asi si toho vsimnul i Artur, citila jsem jak si me snazi schovat ve sve naruci ,,Jsi jenom moje.'' Poseptal mi do ucha. Prijeli jsme ke skole, prvni hodina matika. Pan Joseph nebyl ve skole, na supla jsme meli ucitelku cestiny. Prislo mi divny ze Joseph a Leila oba nejsou ve skole. Bala jsem se a hodne. Co kdyz Leilu znasilnil, co kdyz ted ona bude muset snaset to utrpeni. Neprala bych to ani nejhorsinu nepriteli. Byla jsem rada ze nemusim trpet Josephovo pohledy, byli tak tupy totalne jsem mu z obliceje mohla vycist ,tak tu jsem jeste neznasilnil, dalsi fotka by se mi hodila., Debil, ale zase na druhou stranu aspon muzu byt v klidu nic si nepamatuje. I kdyz ono byt v klidu kdyz jste s nim v jedne mistnosti ani nejde. Skoncila matika na radu prisla biologie. S Arturem jsme na ni sedeli spolu. Porad me udivovalo jak Artur trpi, myslim ze kazdy jiny kluk by me davno poslal doprdele. Ale on nebyl jiny on byl dokonaly! Cely den me prodrzel za ruku. Pak me doprovodil k psychologovi, cekal za dverma. Kdyz jsem vysla vzpomela jsem si na ten den kdyz si me John vzal z detsaku, kdyz jsem vybehla z reditelny a tam sedel neznamy kluk ktery mel mit zapas, kdo by mohl pomyslet ze ten neznamy kluk me ted polibi na tvar vezme mi tasku a rekne ,udelame si picovej mejdan lasko'. Zasmala jsem se jinak jsem nemohla. Meli jsme dlouhej picovej mejdan. John nebyl doma, byl na sluzebny ceste v Meksiku. Ten vecer mi bylo tak neskutecne dobre, uplne jsem na vsechno zapomela. Lehli jsme si do postele, Artur me hladil po vlasech. Povidali jsme si, vsimla jsem si ze se snazi delat vse jen abych zapomela. A vite ja jsem zapomela, v ten moment jsem videla jenom dokonalyho kluka ktery lezi vedle me, zapomela jsem na mamku, na Josepha... Bylo mi dobre poprvy po dlouhe dobe mi bylo dobre. Pritiskla jsem se k Arturovi. Polibila jsem ho na nos, mel ho krivej ale roztomile krivej na pravou stranu, vzdy mi rikal ze se mu jeho nos nelibi a ze si udela plastickou chirurgii, porad jsem ho musela premlouvat ze ma nejroztomilejsi nos na svete. Pomalu jsem zklouzla k tvari polibila jsen ho na tvar, v pokoji byla tma. Moje nohy se propletly s jeho nohama. Prisla rada na pusu, je to divny bylo mi 15 a jeste nikdy jsem se nelibala bala jsem se ze to udelam spatne, ale ten polibek nikdy, nikdy na nej nezapomenu. Artur mi rekl ze to nemusim delat, jen jsem ho libala dal. Asi jsem potrebovala citit teplo, po tom znasilneni jsem myslela ze se libat budu az ve 30 ale ted vim ze to ze jsem polibila Artura bylo nejlepsi co jsem mohla udelat. Prestali jsme se libat koukali jeden na druhyho. Nevim jestli jsem chtela aby bylo neco vic, mozna.. Artur me pohladil po ruce, rychle jsem stahla rukav. Tenhle moment nesmela prekazit moje porezana ruka. Pritiskla jsem se k nemu jeste vic, Artur me polibil na krk, na brade a zase jsme se libali. Asi jsem se bala neceho vic. ,,Miluju te, ale nemuzu promin. Nemuzu te nutit do toho potom co jsi prozila.'' Nastal totalni sok, tohle ze rekl kluk?! Boze on je tak dokonaly! ,,Dekuju za to ze to chapes, Arture strasne hodne pro me znamenas. Jsem rada ze to chapes. Miluju te.'' Usnula jsem v jeho naruci, celou noc jsem prospala, zadna nocni mura. Rano kdyz jsme prijeli do skoly, pres rozhlas nam oznamili ze se nase trida ma sejit v kabinetu cislo 341 na schuzku s tridni ucitelkou. Nechapala jsem proc meli jsme prece psat test z nemciny. Sesli jsme se tera
v kabibetu. A tridni zacala mluvit.
,,Tak deti musim vam oznamit velice smutnou zpravu, vase spoluzacka Leila Johnson se vcera ze zatim neznamiho duvodu predavkovala praskama. Dnes rano bohuzel zemrela, prosim stoupnete se a udrzime minutu ticha pro vasi spoluzacku a vzornou zakini Leilu.''
A je to tady, je to tady pomyslela jsem si...
