Začala jsem zrychlovat krok, věděla jsem že Johnovi i Arturovi už asi došlo že běhat více než hodinu je divný. Byla mi zima velká zima. Že ja kráva jsem si nevzala rukavice. Jsem prostě kráva, konkrétněji došlo mi že to že jsem utekla byla velká chyba, ale nemohla jsem se vrátit. Musela jsem si najít pension nebo ubytovnu kde bych mohla přespat. Rozhodla jsem se že přespim v městečku a brzo ráno se vydám do hlavního města. Budu se snažit najít si práci Boze ten plán byl tak nerealistickej. Hledala jsem dlouho našla jsem njakou menší ubytovnu zašla jsem bylo tam tak teplo.
,, Dobrý večer co by jste si přála mlada slečno?''
Jo super ten pan je milej možná že nic nebude říkat na to že neplnoleta holka pozde večer shání kde přespat.
,, Dobrý večer. Chtěla bych tady zůstat na jednu noc.''
,, A kolik vám je jestli se mužů zeptat.''
,, No je mi 15..''
Byla jsem vyděšena.
,,Tak to v žádným případě nebudu nikoho podporovat v útěku z domova.''
Rychle jsem odešla už jsem nic neřekla. Jestli me budou hledat tak urcite zajdou jsem. Odešla jsem do parku, sedla si na lavičku a přemýšlel o tom co bude dál. Najednou na me přišla strašna únava. Byla zima věděla jsem že nesmim usnout. Zapalila jsem si cigaretu. Nepomohlo to. Nesmím usnout jsem si pořád opakovala. Ale když zavřu oči je mi tak strašne dobre. Pomalu se mi začali zavírat oči..cítila jsem teplo bylo mi dobře. Usnula jsem.
