Přemýšlet o sebevraždě a vidět jak to někdo udělá, je obrovskej rozdíl. Přiběhla jsem k zábradlí a koukla dolů, i když jsem byla ubrečena a řasenka mi tekla po tváři stejne jsem viděla to co jsem vidět neměla. Záchranka už jela, zavolal ji njakej pan kterej mě hned po tom vzal do naruce. Nikdy v životě jsem ho neviděla ale v ten okamžik mi to bylo jedno, asi je jenom pravdiva teorie o Eve a Adamovo. Všichni jsme něčim spojeny. Opřela jsem se o toho muze, rvala jsem brecela a mlcela. Na okamzik me zaplavila vlna neskutecne nenávisti a jestli by me ten muz tak pevne nedrzel, skocila bych sama dolu. Záchranari me posadili do auta, ptali se me na ruzne otazky. Nechtělo se mi zrovna ted odpovidat na otazky typu , jste si jista ze jste ji neschodila vy?' Myslim ze jim ten pan vsechno popsal. Seda jsem a koukala do dalky. Jeste nikdy jsem necítila takovou prázdnotu. Kdyz zemrela mamka bylo to necim jiny. Pred chvilkou jsem brecela az rvala trhala bych vsechno ale ted jsem sedela a nechtela se pohnout z mista. Prepadlo me neco co se neda popsat. Neda se to k nicemu prirovnat. Jak hodne musí trpet clovek aby udel neco takovyho? Znala jsem hodne lidi kteri porad rikali ze spachaji sebevrazdu ale nikdy to neudělali. Ani ja sama jsem to nedokazala, vzdy kdyz jsem drzela nuz v ruce jsem si řekla: Stef zivot mas jenom jeden, uz nikdy nezjistis co te potka ve 30 protoze to nezazijes. Udelaz tu nejvíc zbabelou vec co se da a vezmes si zivot. Do prdele umirat je lehki, prezit je tezsi mnohem tezsi. Vzdy kdy si myslim ze jsem na tom nejhur, vzpomenu si na miliardy tich kteri jsou na tom mnohem hur. Jen ti kteri zivot neprezijou ale zazijou si muzuo povazovat za hrdiny. Co budete mit z toho ze se zabijete kvuli tomu ze vas opustil milovanej clovek? Nic. Způsobite tim dalsi bolest lidem kteri vas milujou. Jednou si me muj psychiatr zeptal jestli nekoho strasne miluju. Řekla jsem Artura a Johna, babcu a dedu. Zeptal si me znovu jestli bych jim dokazala ublizit. Odpovedela sem samozřejme ze ne. Zadal mi domácí ukol uvazovat o tom jestli tim ze se zabiju jim pomohu anebo naopak strasne ublizim. Kazdy z nás ma v zivote cloveka kvuli kteremu stoji za to zit. Cloveka ktery nam dodava silu rano vstat, vytlacit z sebe usmev a jit se zvednutou hlavou do zivota. A kdyz myslite ze takovyho cloveka nemate a nikdy mit nebudete. Tim ze zemrete to nezjistíte. Kazdy clovek najde stesti někteří driv nekteri pozdeji. V kazde katastrofě se vzdy najde něco dobrého. I kdyz jsem momentalne nemohla najit nic dobreho v me zivoti rutine, vim ze se nakonec něco najde. Mezi tu dobu co jsem sedela, koukala do blba a premyslela. Prijel Artur se Johnem. John odesel za policajtama neco zjistit. Artur prisel ke me, nic nerikal jenom mi utřel slzy, vzal za ruku a odvedl do auta.
