,, Arture řekni něco! Mluv nesnesu to ticho.'' Artur jenom seděl a mlcel nic. Bylo to hrozne. Ten pocit když nevite jestli jste udělali dobře, když tusite ze jste udělali nejspíš největší chybu..A ten debil jenom sedi a mlci z obličeje mu nejde něco vycist. Pocit bezmoci.. Běhal mi mraz po tělu.. Zacali se mi potit ruce..bala jsem se a hodně.
,,Arture dělej řekni něco no tak prosím..prosím.'' Zacala jsem koktat..tekli mi slzy po tváři...
,, Bože..on ti tohle udělá a ty.. Ty mlcis jak to ze jsem si toho nevsimnul... A Leila ona taky že jo. Jak jsi to mohla vydržet... Zmrd ja..ja ho zabiju. Zabiju!!!'' Artur už nemluvil ale kričel.
,,Ne ty nic dělat nebudeš! Že jsem ti něco říkala fuck.. Arture on si nezaslouží smrt.. On si zaslouží trápení a bolest.. Zaslouží si vězení. Arture viš ty přece viš že tě miluju. Chapes miluju. Proto ti to říkám. Proto ti říkám vse nedokážu si představit zivot bez tebe.. Ne nedokážu.. Prosím zlato..prosím poslechni me chci aby jsi zůstal celou noc vedle me a drzel me za ruku. Protoze kdyz jsem ve tvé naruci nic ja vim ze mi nic nehrozí.. Chci te hladit po vlasech a koukat ti na tvůj roztomilej nos Arture jenom..jenom s tebou na vse zapomenu.. Jenom s tebou jsem volna..jenom s tebou lásko. '' Tohle jsem nikdy nikomu neříkala. Nebylo to tezky rict nekomu co k nemu citim. Asi byl v soku, zase mlcel.
,, Zase mlcim.. Stef nevim co na to říct.. Ty vis ze te miluju...vzdy budu. Dobře poslechnu te.. Udělám vse aby jsi byla zase stastna vse!'' Po zbytek vecera jsme si povídali. Řekla jsem mu vse dokonce i vic nez svýmu psychologovi. Byla sobota do skoly jsme nemuseli. Sli jsme do města. Uz jsme dělali velky plany o tom jak dame Josepha k soudu. Ze mam hodně důkazů. Byla jsem stastna ze to Artur vi. Pomahal mi. Byla uz docela tma. Šli jsme pomalu, skoro nic jsme neviděli ale uz jsme byli blizko domova.
Na jednou někdo vystřelil.
,, Arture jsi v pohodě?''
,, Jo jsem utíkej. Dělej pobež. Bež!''
Rychle jsme utíkali zase někdo vystřelil, ucítila jsem jak Arturovo ruka padá. Střílení přestalo. Někdo v zadu zakřičel bezime prič. Klekla jsem se k Arturovi. Rychle jsem vyndala mobil. Straně se mi klepali ruce.
,, Johne Artura postřeleli.'' Dalsi cislo ktere jsem nasledne vytocila byla záchranka.
Ahoj lidi. Ted uz nemam cas ale jestli chcete a jestli má vůbec smysl tak vecer napisu dalsi dil. Komentujte jestli se vam to libi. :)*
