The Greater Good (Harry Potter / Grindelwald / CZ)

2 | Laboratoř

Bylo to skoro jako kdyby se ztratila při přechodu z Místnosti přechodů do podzemí. Neviděla ani na krok. Vytáhla hůlku a ta se beze slova rozsvítila. Ozářila vcelku velký prostor. Morgana poznala, že to je chodba postavená ve stejném stylu jako zbytek hradu. Otočila se a spatřila Gellerta, jak na ni čeká.

„Trvalo ti to. Myslel jsem, že nepřijdeš," přiznal Gellert po chvilce mlčení.

„Abych řekla pravdu... nechtělo se mi sem. Nevěděla jsem, co čekat. Choval ses zvláštně. Tak, cos mi to chtěl ukázat?" zeptala se nakonec a rozhlédla se okolo. Nevypadalo to, že by tu byl někdo další nebo něco dalšího.

„Pojď za mnou," usmál se a pokynul jí. Vytáhl hůlku a s tichým „lumos" se rozsvítila. Chvíli šli, až se nakonec Gellert zastavil před jedněmi z dveří. Vypadaly stejně jako všechny ostatní, které minuli cestou.

„Jsme tady," podíval se na Morganu a pak otevřel dveře.

Vevnitř bylo až nečekaně světla. Všude po místnosti se vznášely svíčky a na zdech visely petrolejové lampy. Místnost byla větší než většina učeben, které byly nahoře ve vyšších patrech hradu, ale jinak interiér vypadal přibližně stejně. Stejně zdobené zdi i strop, akorát chyběly lavice. Místo lavic tu bylo několik velkých stolů.

Jak procházela místnost do větších podrobností, nacházela stále více věcí. V jednom rohu bylo místo pro kotlíky a dveře hned vedle kotlíků byly nadepsány „ingredience", což naznačovalo, že vedle bude dost možná plný sklad přísad do lektvarů. Viděla hromady pergamenů, řeky inkoustu a plno různorodých brků. Její pohled se zastavil na jednom přístroji. Chvíli jen stála a koukala, ale nakonec k přístroji téměř doběhla.

„Je to..." zašeptala potichu, „je to to, co si myslím?" otočila se na Gellerta v úžasu.

Gellert dovolil úsměvu, aby mu projasnil tvář. „Věděl jsem, že se ti bude líbit. Je krásný, že? Viděl jsem ho o prázdninách v jednom zapadlém krámku, tak jsem ho koupil a opravil. Stálo mě to dost úsilí a navíc jsem musel prostudovat pár knížek, než se mi povedlo ho znovu očarovat, aby fungoval tak, jak má, ale povedlo se mi to."

„To je úžasný. U Merlinovy brady, to je skvělý, Gelle! Ani nevíš, jak dlouho už nějaký sháním!" Morgana nemohla uvěřit tomu, co před sebou vidí. Položila svou hůlku do otvoru v přístroji a ten ihned začal potichu vrčet. Během několika vteřin vyjela hůlka zpět ven a okolo ní byl omotaný malý papírek.

„Olše, blána z dračího srdce, 12 a ¼ palce, neohebná. Hůlka je v pořádku," přečetla papírek nahlas s úžasem. „U Merlina, to je skvělý. Nechápu, jak si ho našel, prostě..."

„Kdo hledá, ten najde," usmál se Gellert. „Jsem rád, že se ti líbí. Každopádně, myslel jsem, že by to mohla být... řekněme laboratoř. Přes prázdniny jsem hodně četl, říkal jsem si – jak těžké je vymyslet nové kouzlo? Nebo nový lektvar?"

„Ty chceš vymýšlet kouzla?" zeptala se ho Morgana překvapeně.

„Jsme nejlepší studenti na škole. Proč nedělat něco užitečného?" odpověděl jí Gellert.

„Dobře. Jdu do toho," přikývla Morgana nakonec.

„To... bylo jednodušší, než jsem čekal. Vážně do toho jdeš se mnou?" ujišťoval se.

„Jo. Kdy začínáme?" zeptala se nadšeně.

„Tamhle jsou knížky," ukázal přes rameno na jednu z velkých skříní a pak se zasmál. „Věděl jsem, že se dokážeš odvázat, šprtko."

„Hele, uvědomuješ si, že takhle se můžou odvázat jen šprti, že jo? Takže ty máš co říkat," protočila oči, „kdybych se měla odvázat jako nešprt, tak teď potají skáču z lodi do jezera – což je, mimochodem, strašná blbost. Kdo by to dělal? Akorát se člověk nachladí a dostane trest, co to je vůbec za zábavu?" Odfrkla si, zatímco otevírala skříň. „Tohle je tak milionkrát lepší. Jednoho dne budu na těch anglických čokoládových žabkách, protože jsem s tebou po škole dělala věci, co dělají šprti, ale oni budou jen... nebudou nikdo. Ha, takže nakonec to bude výhodný pro mě."

Gellert se začal smát. „Vypadá to, že ti to leží v žaludku, to skákání z lodi."

„A víš co? Jo! Proč mě nikdo nikdy nepozval? Jen proto, že jsou moje studijní výsledky skvělý? To je pěkně nespravedlivý. Ale je pravda, že na tohle se těším mnohem víc, než na skákání do ledový vody." Projížděla pohledem knížky a pak jednu vytáhla. „Co myslíš, bude v téhle něco zajímavého?"