The Greater Good (Harry Potter / Grindelwald / CZ)

25 | Novinový článek

Morgana celý další den doopravdy zůstala doma, i když nerada. Raději by dělala, že je všechno v pořádku a ona je naprosto normální. Nemusí mít dny volna navíc. Jenže ve skutečnosti byla tak unavená, že sotva přišla domů, usnula a vzbudila se až k obědu dalšího dne.

Pilly na ni čekala s připraveným obědem, ale i když Morgana měla poměrně hlad, nezvládla do sebe nasoukat víc než pár soust. Odebrala se do obývacího pokoje a zamotala se s hrnkem čaje do tlusté deky, když si na něco vzpomněla. Mávla rukou a z pokoje k ní přiletěla kabelka. Sotva dosedla na zem, začala se vrtět a následně z ní vylétly noviny a rozložily se Morganě do klína.

Chvíli se nic nedělo a Morgana jen tiše hleděla na noviny. Rozložily se na první dvoustraně, ta ale Morganu nezajímala. Účinky maguářího ocasu jako přísada v lektvarech bylo něco naprosto nezajímavého, minimálně pro ni. Přelétla očima pár dalších titulků. Anglické kouzelnické noviny byly tak odlišné od těch jejich. Ruské noviny byly více čisté, takové přehlednější, zatímco Denní věštec měl každý titulek v jiném úhlu a všechno na sebe bylo namačkané. Navíc se slova v ruských novinách automaticky zvětšovala, když jste je četli, zatímco Denní věštec byl jen obyčejný, nepřehledný a zmatený.

Její angličtina nebyla dokonalá natolik jako ta její matky, každopádně po drezúře, kterou od ní obdržela si zvládla noviny přeložit bez problémů, stejně jako bez problémů zvládala ještě španělštinu a němčinu. Prý je důležité umět okouzlit i něčím tak jednoduchým jako jsou jazyky. To byla jedna z mála věcí, ve které s ní Morgana souhlasila. Jazyková kouzla jsou poměrně složitá, často bylo lehčí se jazyk naučit. Člověku občas trvalo i několik let než se mu správně povedlo i jednoduché jazykové kouzlo, za tu dobu se člověk jazyky zvládne naučit i tím obyčejnějším způsobem.

Nakonec sebrala odvahu a začala otáčet listy. Když spatřila Gellertův obličej, zadržela dech. Když se konečně nadechla, téměř až zalapala po dechu. Tohle nečekané setkání jí tak moc zaskočilo i napodruhé...a to je to jen fotografie. Byla si jistá, že je to Gellert. Nemohl to být nikdo jiný. Přejela prsty po fotografii, ale chlapci na fotografii stále jen přešlapovali a lehce se usmívali. Morgana znala ten úsměv. Strojený, chladný, jen na okrasu, aby se neřeklo, že se neusmívá. Ztěžka polkla. Proč jí tolik ubližuje fotografie?! Noviny naštvaně smotala do roličky a chtěla s nimi hodit o stěnu, ale cestou se rozlétly a listy se pomalu snesly na zem ani ne dva metry od ní s hlasitým šustěním papíru.

Pilly přiběhla s talířem sušenek a teplého mléka, beze slova to položila na stolek vedle křesla. Posbírala noviny a položila je k mléku a sušenkám, kdyby si je paní rozhodla znovu přečíst. Sotva Pilly odešla, Morgana noviny znovu otevřela na příslušné straně a koukla na titulek krátkého článku, ke kterému fotografie patřila. Jablko padá daleko od stromu... ale ne vždycky.

Morgana se zamračila a podívala se na název rubriky. Společnost. Takže tohle v Anglii považují za článek hodný rubriky Společnost? Drb? Minimálně to podle nadpisu jako drb vypadalo. Vrátila se zpět k článku a začala číst.

Brumbál. Říká vám to příjmení něco? Pokud ano, nedivíme se. Několik let zpátky jsme psali o jistém Percivalu Brumbálovi, který brutálně napadl několik mudlovských chlapců a byl odsouzen do Azkabenu. Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu, ale tomu tak rozhodně není v případě jeho syna Albuse (18). Albus Brumbál (na fotografii vlevo, vpravo jeden z jeho přátel) ve spolupráci s Ministerstvem kouzel pracuje na novém projektu, který se týká způsobů používání dračí krve. Kromě toho byl mladý Albus oceněn i několika školními vyznamenáními, a to od odznaku prefekta a primuse, což značí jeho spolehlivost, až po ocenění za služby škole, které většinou zahrnuje práci na školních projektech, které byly oceněny Ministerstvem. Takové chování ale neplatí pro jeho bratra Aberfortha (16), o kterém bychom mohli říct, že se potatil. Za posledních pár měsíců byl několikrát spatřen, jak na bratra křičí, závažnější ale je, že i on, stejně jako jeho otec, napadl několik mudlů. Naštěstí pro něj ale nepoužil kouzla a rozhodl se s mudly bojovat jejich způsobem, pěstmi. To, že nebylo užito kouzel a s přihlédnutím k jeho věku, mu vysloužilo pouze upomínku od Ministerstva. Jeho bratr ho omlouvá tím, že ho vykolejila smrt jejich sestry Ariany (14), která minulý měsíc náhle zemřela (o její smrti jsme vás informovali v čísle 29/07/1899), která těsně následovala svou matku (a o jejíž smrti jsme vás též informovali, a to v čísle 01/06/1899). Celý osud rodiny Brumbálů tedy vypadá vskutku smutně.

Morgana netušila, co to znamená. O žádném Brumbálovi v životě neslyšela, zajímal ji je Gellert. Ten ale v novinách nebyl vůbec jmenovaný. Jeden z jeho přátel. Bylo to jasné – pokud najde toho Brumbála, najde i Gellerta. Natáhla se po teplém mléku a sušenkách a pomaličku uždibovala sušenky a zapíjela je mlékem. Přemýšlela. Pokud si vezme volno, možná Gellerta ještě zastihne v Anglii.

Sáhla po hůlce a přivolala si pergamen a brk s inkoustem. Rychle naškrábala pár řádek s žádostí o dovolenou na týden. Nepochybovala, že jí Gregorovič na týden uvolní. „Pilly!" zavolala skřítku a ta rychle přiběhla.

„Ano, paní?" uklonila se a její nos se dotkl podlahy.

Podala jí svitek pergamenu, který mezitím zapečetila. „Odnes do Gregorovičovi, prosím tě, a počkej na odpověď."

Pilly přikývla, převzala dopis a s prásknutím zmizela.

Morgana znovu namočila brk a začala psát další dopis, tentokrát do Ruské kouzelnické knihovny. Doufala, že odebírají i čísla Denního věštce, aby si je mohla zapůjčit. Nakoukla do novin, které měla, a požádala je přímo o daná čísla, která byla v článku zmíněná. Dopis zapečetila a položila ho na stůl.

Teď ji čekal ten nejošemetnější dopis. Musí napsat Mykewovi. Chvíli jen držela brk nad pergamenem, pak ho položila, ale nic nenapsala. Zase brk zvedla a přemýšlela. To se opakovala tolikrát, až se na pergamenu objevila velká modrá skvrna. Tu mávnutím hůlky odstranila, a nakonec se zaváháním napsala:

Přijď, až budeš mít čas. Věřím, že ti dlužím vysvětlení.

Mor

I tenhle vzkaz smotala do ruličky a zapečetila. Vstala a zabalila se do deky, mléko, sušenky i vychladlý čaj nechala na stolku, místo toho vzala dopisy. Dopis do knihovny přivázala Artušovi k noze a vyslala ho z okna ven. Pozorovala, dokud se neztratil z dohledu. Nakonec okno zavřela a chvíli koukala na krátký vzkaz, který ji spočíval na dlani. Nakonec na něj s hlubokým nadechnutím klepla špičkou hůlky a vzkaz zmizel. Doufala, že se jí kouzlo povede a vzkaz se objeví na Mykewově stole.