Nekonečno

∞ Kapitola 4 ∞

           

Šaty na svatbu si vybrala o pár dnů později. Vyhrabala ze skříně staré šaty své matky.

Pamatovala si, jak tyto šaty Kassandra nosila každé Vánoce. Byly bílé barvy, po kolena dlouhé, a s tenkými ramínky. Na konci byla látka jemná, s nádechem modré, jako klidné moře za letního dne. Andromeda nechápala, proč její matka tyto tak letně-vypadající šaty nosila uprostřed zimy, ale nikdy se jí na to neptala. Už to byl zvyk, stejně jako jezení kapra.

V den Liliiny svatby už na Jeremyho vůbec nepomyslela. Jak jí poradila Paula, úplně to všechno vytěsnila. Nechtělo se jí, ale věděla, že její nejlepší kamarádka měla v jedné věci pravdu; musí tomu všemu dát čas. On se ve správnou chvíli prostě objeví.

Hleděla na sebe v zrcadle. Šaty jí dokonale padly, obepínaly její figuru, jako by byly šaty přímo pro ni ušité. To pouze naznačovalo minulou podobnost s již mrtvou matkou.

Nedala si na svou opálenou pleť moc šminek, pouze světle růžovou rtěnku a do modra zbarvené stíny na oči, čímž vystupovala zlatavá barva jejích očí.

Zrzavé, vlnité vlasy měla svázané do drdolu, ze které ho na každé straně pár pramínků volně vypadávalo. Na gumičce byla přilepená nepravá, plastová napodobenina leknínu, který její vzhled dokonale vykresloval.

Když na sebe takhle koukala, říkala si, že snad nikdy nevypadala lépe. Krásné šaty, obličej, vlasy... bude mít co dělat, aby se překonala na vlastní svatbu.

Usmála se na svůj vlastní odraz. Vidět samu sebe se usmívat bylo utěšení.

Nohama vklouzla do střevíčků a v ruce uchytila kabelku. Pak za sebou zamkla dveře.

Zahrada, kde Lilia s Jasonem pořádali svou posvatební oslavu, byla obrovská.

Kraje lemoval živý plot a zrající jabloně. Všude byly rozestavěné stoly s občerstvením a pitím a uprostřed, na zelené trávě, byl vyhrazený prostor, který sloužil jako taneční parket.

Andy se trousila všude vedle Pauly.

„Mňam," zamlaskala Paula a strčila si do pusy asi pátý krajíc čokoládového dortu s marcipánem, „tohle je fakt dobrý."

„To vidím," ušklíbla se Andy.

Paula se na ni zazubila. „Jsem ráda, že už jsi zase celá veselá a rozzářená."

Rudovláska přikývla. „Já taky."

Přestože si to nechtěla přiznat, poslední dva týdny pro ni byly docela těžké. Prvních pár dnů se nedokázala smířit s tím, že ta šance jí tak rychle utekla, potom si nadávala, že byla tak naivní a věřila tomu všemu. Dalších pár dní neustále volala domů nebo Paule, protože si potřebovala s někým povídat.

„Chovala jsem se hloupě."

„Nechovala," přesvědčovala ji Paula, „tak by se choval každý, Andy. Ale teď na to zapomeň a užívejme si tu svatbu – koukni, tamhle mají další marcipánové koláčky!"

Obě dvě se zasmály a vydaly se k dalšímu stolu se sladkým. Na začátku oslavy si daly slib, že se pokusí ochutnat co nejvíce jídel, které Lilia s Jasonem nabízeli. Paula zatím vyhrávala, o tři kousíčky dortu.

Z „tanečního parketu" se ozýval smích, jak spolu tancovali Lilia s Jasonem a pár dalších párů. Andy se tím směrem zahleděla.

Tolik lidí... A hlasitá hudba. Cítila, jak se usmívá.