Mezi hvězdami [DOKONČENO]

--Marku!--

,,Budu, neboj"

Marek

Otevřel jsem oči. Slunce už prosvětlovalo místnost svými paprsky, které mě jemně simraly na tváři. Ležel jsem na gauči vedle.....ó múj bože! Vedle Patris. Je tak roztomilá když spí.  Koutky úst mi prudce vylétly nahoru a celé mé tělo pokryl pocit štěstí. Nemůžu uvěřit, že jsem tu dnes přespal.

Jen pro info. Nic mezi náma nebylo, takže v klidu čtěte dál.

Když jsme se včera s Patris objali, usla mi na rameni. Nechtěl jsem jí budit, tak jsem jí uložil na gauči. Chtěl jsem jí tam nechat a odejít, ale pak jsem si vzpomněl na ty ztracené lidi. Nemůžu dopustit, aby Patris patřila mezi ně.

Po nějaké době přemýšlení nad včerejším večerem, jsem si opět položil hlavu na polštář a .......ehmmmm....dal jí ruku kolem pasu.
Ježíš....však se nic nestalo, ne?

Patris

Otevřela jsem oči a podívala se na hodiny - 9:16 -. Jsem hroznej spáč.

Chtěla jsem se zvednout, ale něco mi v tom zabránilo. Přesněji řečeno něčí ruka, která se vinula kolem mého pasu. Zděsila jsem se a rychle se otočila, abych zjistila, komu ta ruka patří.
Uff...byl to Marek. Otočila jsem se na něj a chvilku ho pozorovala. Spal. Jeho husté řasy se jemně třásly a lehce pootevřenou pusou pravidelně dýchal. Pohledově to je moc hezký kluk. To bych nikdy nezapřela.

Jeho plné rty se zahnuly do krásného úsměvu a následně promluvily.

,,Dobré ráno" řekl a zadíval se mi do očí.

Celá jsem zrudla. Uvědomila jsem si, jak trapný to je moment. Ležela jsem na něm prakticky přimáčknutá a jeho hebké prsty se dotýkaly mých zad.

,,Nemusíš se červenat" zasmál se a tím odhalil své bílé zuby.

,,Dobré ráno" řekla jsem stydlivě a zvedla se. Došourala jsem se do koupelny a vyčistila si zuby.

,,Půjdu dolů do kavárny na snídani. Půjdeš se mnou? " zakričel na mě Marek z obývacího pokoje.

,,Udělám si jídlo doma. Běž sám" řekla jsem, když jsem vycházela z koupelny.

,,Okay, nikomu neotvírej" řekl a pousmál se.

,,Ano tati " řekla jsem podrážděně a zaktoutila očima.

Marek se zasmál a odešel. Šla jsem do kuchyně a udělala si snídani. Míchaná vajíčka se šunkou. Sedla jsem si ke stolu a pustila se do toho. Mňam.

11:21

Zašla jsem si do obchodu pro nějaké jídlo, protože to poslední, kterým byly vajíčka a šunka jsem snědla ráno. Cestou zpátky jsem procházela kolem kavárny, do které šel Marek na snídani. Měla prosklenou výlohu, takže jsem nenápadně nakoukla dovnitř. Už tam nebyl, takže musí být u sebe.

Doma

Otevřela jsem tašku a všechno jídlo pečlivě naskládala do poliček v kuchyni. Zkontrolovala jsem hodiny. Bylo 12:11.

,,Půjdu k Markovi. U něj jsem ještě nebyla" řekla jsem si a šla se do koupelny trochu upravit.

***

Zamkla jsem dveře a šla směr Markův byt. Byl asi o 7 dveří odemne, takže jsem tam byla za chvilku.

Když jsem byla asi 3 metry od dveří, všimla jsem si, že jsou otevřené. Znejistila jsem a přidala na kroku. Vystrašeně jsem vběhla dovnitř a rozhlédla se po obývacím pokoji. Nikde nikdo. Zkontrolovala jsem zbytek místností, ale marně. Po Markovi nikde ani stopy.
Se slzama v očích jsem vběhla do obývacího pokoje.

,,Marku? Jestli se schováváš, tak je to blbý vtip. Vylez!" křičela jsem zoufale.

,,Marku!!!! Kde seš..." zlomil se mi hlas a sesunula jsem se na podlahu.

,,Proč zrovna on?!?!?"

Ahooj
Už jsem tady zas! :D
Doufám, že mě po této kapitole neukamenujete:D

Mám na vás otázku. Stáli by jste o kapitolu, do které bych dala fotky lidí, kteří jsou podobní postavám z této knížky?
Prosím napište do komentářů:)

Čuuuuus!^^$#&