,,Omlouváme se. Nenabíráme posily" řekl muž v hnědé bundě.
,,Opravdu ani na místo prodavače?'' řekla jsem zoufale.
Byla jsem už asi v pátém obchodě. Všude mají všechna místa plná.
Vyšla jsem ven na chodník a zoufale si povzdechla. Když si nenajdu práci, Ala mě vyhodí ze základny bílé vlajky.
,, Copak? Nemůžeš najít práci?" řekl Marek, který se z ničeho nic objevil vedle mě.
,,Co tady děláš?" zeptala jsem se s úsměvem.
,,Přišel jsem se podívat, jak se ti daří. Já už si práci našel" usmál se a obejmul mě.
,,Co?! A kde?"
,,Budu dělat taxikáře" zasmál se.
,,No, super..." řekla jsem a začala se smát taky.
,,Ale možná bych ti mohl pomoct. Viděl jsem, že na rohu, v půjčovně CD hledají prodavače"
,,Fakt? Super! Pojď tam!" zajásala jsem, chytla ho za ruku a běžela k zmiňované půjčovně.
***
,,Takže mě berete?" řekla jsem po půl hodině něčeho, co by se s velkou fantazií dalo přirovnat k pohovoru.
,,Ano, jste náš jediný zájemce o to místo, takže jiná možnost ani není" zasmál se můj budoucí šéf. ,,Takže zítra v osm nula nula. Budu se těšit" doplnil a podal si se mnou ruku.
,,Dobře, nashledanou" řekla jsem a s klapnutím dveří odešla z kanceláře za Markem, který čekal venku.
,,Tak co?" zeptal se nedočkavě.
,,No......berou mě!!!!" zaječela jsem a skočila mu kolem krku.
,,To je super!" sdílel se mnou radost a obejmul mě. ,,Nezajdem to někam oslavit?"
,,Můžem, ale.....čím to zaplatíme?" poklesla jsem v hlase.
,,Nějaký peníze mám, neboj"
,,Dobře" řekla jsem a ruku v ruce s Markem se vydala do nejbližší kavárny.
***
,,Tak, co si daš?" zeptal se mě Marek, když už jsme seděli v malé, útulné kavárně na rohu ulice.
,,Zmrzlonovej pohár!" vykřikla jsem, když mé oči zakotvily na nabídkové tabuli visící na zdi.
,,Dobře" zasmál se Marek ,, Půjdu to objednat" řekl a odešel od stolu.
,,Tak, tady to je" přišel Marek po chvilce s dvěma zmrzlinovými poháry v ruce.
,,OMG! Ty vypadaj fakt dobře!" řekla jsem při pohledu na šlehačku posypanou čokoládovými hoblinkami.
,,Taky že budou dobrý!" zasmál se Marek a jeden pohár položil předemě na stůl. Nečekala jsem a hned se do něj pustila.
Marek měl pravdu. Byl vynikající!
***
Už byl večer. Ležela jsem v posteli a přemýšlela nad událostmi, které se za poslední dny staly. Vzpomněla jsem si na můj a Markův první polibek. Nad tou myšlenkou jsem se musela pousmát.
Dveře se pootevřely a dovnitř vstoupil Marek.
,,Patris?" zašeptal.
,,Ano?" řekla jsem, vstala a šla k němu. Sedl si na židli a setřel si slzu z tváře. On brečí?!
,,Marku? Ty brečíš?" zeptala jsem se zmateně.
,,Patris, je mi to moc líto. Moc tě miluju" zavzlykal.
,,Co se stalo?" řekla jsem tiše a položila mu ruku na rameno.
Zvedl se ze židle a políbil mě.
,,Nemám na výběr. Moc tě miluju. Prosím, odpusť mi to" řekl a pohladil mě po tváři.
,,Ale co ti má......" můj hlas se zlomil. Zaregistrovala jsem prudký pohyb Markovy ruky. ,, Ma.... marku?" zašeptala jsem z posledních sil. Po hrudi se mi rozprostřela velká bolest, ale moc dlouho netrvala. Před očima se mi zatemělo a já s posledním výdechem padla k zemi. Poslední, co si pamatuji, je pohled na zakrvácený nůž - v Markově ruce.

ČTEŠ
Mezi hvězdami [DOKONČENO]
Science FictionOdcestovat na planetu, nikoho tam neznat a neznat ani sebe samotnou - není dobré. Ale Patris za to nemůže. Byla tam odvezena proti své vůli. Zvládne se v čas vzpamatovat, sundat si růžové brýle, které jí nasadila krása planety a zjistit o co tu doo...