Mezi hvězdami [DOKONČENO]

--Posvátné zvíře--

Smrt ne....

Krčila jsem se za keřem s rukou před pusou a slzama v očích. Právě někoho zastřelili. Celé mé tělo se třáslo strachem. Co když to byl Marek? Nebo Sebastian? Při těchto myšlenkách se moje oči už naprosto zalily slzami.

Stále skrčená v keři jsem zaslechla nepříjemný zvuk. Za zády jsem zaslechla kroky. Byly opatrné a stále se přibližovaly. Prudce jsem se otočila, ale než jsem stihla zareagovat, na hlavě jsem ucítila palčivou bolest. Mé ubrečené oči se zatemnily a já prudce padla k zemi.

***

,,Probouzí se!" uslyšela jsem povědomý hlas.

,,Podržte ji, ať si něco neudělá. Bude mimo" řekl někdo.

Já a mimo? To se uvidí....

Pomalu jsem otevřela oči a pohlédla do tmy. Ležela jsem na trávě přesně na místě, na kterém jsem padla k zemi.Chtěla jsem se zvednout, ale dva páry rukou mě pevně držely u země.

,,Pusťte mě!" zasyčela jsem a škubla sebou.
Nikdo nepovolil.

,,Říkám pusť mě!" procedila jsem mezi zubama. To už pomohlo.

Oba páry rukou ubraly na síle a já se zvedla do sedu. Rozhlédla jsem se kolem sebe.
Sebastian, Daniel, Vašek a Filip.

,,Kde je Marek a Kika?!" zeptala jsem se zděšeně.

,,No, víš. Ten souboj nebyl jednoduchý" ujal se slova Sebastian.

,,Ne, ne, NE, NE!!!! To ne!!!!" vyjekla jsem a dala si ruku před pusu.

,,Počkej.... Patris, neboj Marek je v pořádku" řekl rychle Sebastian, aby mě uklidnil. ,, Ale Kika.....no......byl to přímý zásah" řekl a sklopil hlavu.

Měla jsem pocit, že mi všemi těmi emocemi bouchne hlava. Byla jsem šíleně moc ráda, že je Marek živý, ale Kristýnina smrt mě hluboce mrzela.

,,A co se vlastně stalo? Porazili jste je?" prolomila jsem ticho.

,,Ne tak docela. Když už se zdálo být nejhůře, z lesa vyběhl Jasmín. Je to neuvěřitelně moc vzácné a posvátné zvíře podobající se koni. Zjevil se u tebe a zatemnil černým mysl. V polospánku pak odešli. Byli úplně mimo. Teda alespoň nám to takhle řekl Marek" řekl Vašek a posadil se vedle mě.

,,A kde vůbec Marek je?" Zpozornila sem.

Všichni se bez odpovědi podívali za mě. Otočila jsem se a pohlédla na Marka, který seděl u stromu a spal.
Je tak roztomilý. ...

,,Násilím držel otevřené oči, aby tu byl až se probudíš. Ale únava ho přemohla" řekl Daniel a usmál se na mě ,, Vy jste spolu, že?" zeptal se.

Začervenala jsem se a sklopila pohled.
Všichni se zasmáli, až na jednoho. Podívala jsem se na Sebastiana a jeho pohled se mi nelíbil. Cítil se zrazený.

Ahoooj!
Je tu nová kapitola. Jak se vám líbila?

Možná jste si všimli nového coveru. Schváleno? :D

Čuuuuus!^^/$#&