Mezi hvězdami [DOKONČENO]

--Zachránil nám život--

,,Dobrou noc"

Probudil mě nějaký zvuk. Před jeskyní křupla větvička a pak se na okraji jeskyně zaleskly dvě žluté oči.
Začalo se to ke mě přibližovat. V pootevřené tlamě se zaleskly ostré zuby a následně se ozvalo děsivé zavrčení.

,,Marku! Vstávej!! Něco tady je!" začala jsem s ním hrkat jak zběsilá, než se jeho oči konečně otevřely.

,,Co?" řekl zmateně, ale pak už jeho pohled zakotvil na onom stvoření. Bylo šero, takže vzhled toho děsivého zvířete nebylo možné určit.

Marek prudce couvnul dozadu a strhnul mě s sebou.

,,Co budeme dělat? A kde je vůbec Sebastian?!" vyjekla jsem při pohledu na prázdné místo, kde ještě večer spal.

,,....on zmizel..." zavrčel Marek mezi zubama.

Couvala jsem stále dozadu, než jsem narazila do chladné zdi. Ach ne...

,,Sakra! Jsme v pasti!" řekla sem, když jsem si uvědomila, že jsme v rohu jeskyně, a to zvíře nám zatarasilo jedinou únikovou cestu.
Namáčkla jsem se na Marka a zavřela oči. Alespoň jsou poslední sekundy mého života vedle člověka, kterého neskutečně miluji.

Už jsem se smiřovala se smrtí, ale zvíře najednou zakňučelo a svalilo se k zemi. Otevřela jsem oči a podívala se, ce se stalo. Sebastian stál za tím stvořením a v ruce svíral špičatý klacek - celý od krve.

Radostně jsem se rozběhla k Sebastianovi a padla mu kolem krku. Zachránil nám život.

Marek

Patris se krčila na mé hrudi a oční víčka pevně tiskla k sobě. Smířil jsem se se smrtí. Alespoň můj život skončí v obětí Patris.

Zvíře zakňučelo a padlo k zemi. Rychle jsem se podíval jeho směrem, abych zjistil, co se stalo. Stál nad ním Sebastian s krvavým klackem v ruce.

Chvilku jsem byl rád, že nás zachránil, ale pak mě Patris pustila, a vrhla se mu kolem krku. Už zase si ji získal.

Přes Patrisino rameno se na mě podíval, a když viděl jak trpím, obejmul jí ještě silněji.

Jak já ho nesnáším.....

Patris

Pustila sem Sebastiana a podívala se na to zvíře. Už bylo trochu světlo, takže byly vidět i nějaké ty detaily.

Postavou bylo něco jako velká puma, ale nebylo chlupaté. Na jeho těle se leskla holá tvrdá kůže. Sebastianovi muselo dát velkou práci ji probodnout.
Ve velké tlamě mělo několik děsivě ostrých zubů, ale nejděsivější byly tmavě modré ostny, které začínaly mezi očima a přes hlavu a hřbet se vinuly až ke špičce ocasu. Smrt zaviněná tímto zvířetem by byla bolestivá.

***

Zabalili jsme si všechny věci zpátky do batohů, a vydali se zase na cestu.

Stále mi nebylo jasné, proč jsme museli odejít, ale to se mohlo změnit.

,,Marku?"

,,Patris?"

,,Proč vás unesli?"

,,Patris, už zase?"

,,Marku, já jsem zmatená. Nevím, proč jsme museli odejít, co po vás chtěli. .. mám spoustu otázek a myslím si, že ty na ně znáš odpověď"

,,No dobře, unesli nás kvůli otročení. Měli v plánu nám vymazat mozky a nechat nás pracovat pro ty, co jsou na Zemi. S touhle planetou to není takový krásný příběh jak říkali, Patris. Jednou by nás všechny pochytali a určili nám pracovní role. Vybírali si nás díky kamerám. Byly už nainstalované v našich bytech. Celou dobu nás sledovali a vybírali si. Řekl mi to jeden kluk, který už tam na základně nějakou dobu byl. Postupně si podle faktů celý děj poskládal jako puzzle"

,,To je hrozný!" řekla sem.

,,No a ohledně našeho útěku. Mezi lidmi se náš důvod zmizení velmi rychle roznesl. Není možné se divit, že se to nikomu nelíbilo. Myslím, že nastane válka, Patris"

Do očí se mi nahrnuly slzy. Ani nevím proč. Byla jsem smutná z našeho plánovaného osudu.

Ptala jsem se Marka ještě na několik faktových otázek, ale většinu z nich stejně nevěděl. 

Zrovna jsem se ptala na další otázku, když jsem za zády uslyšela hlasité zakňučení. Prudce jsem se otočila.

Sebastian, který šel celou dobu kousek za námi se s velkým žuchnutím svalil k zemi.

Ahooj!
Tak je tu další kapitolka:D

Moc vám všem děkuju za krásné komentáře u minulého dílu^^
Moc si vážím vaší podpory:)

Čuuuuus!^^#$&