--Práci zdar!--

88 13 2
                                    

Vždy jsem toužila, aby mě rodiče nechali volně žít. Můj největší sen byl je opustit a odletět někam hodně daleko. Možná, že vám do hlavy občas zavítají stejné myšlenky, jako ostatně každému puberťákovi. Ale mě teď není čtrnáct a nejsem zamknutá u sebe doma v pokoji. Každý určitě sní o tom, jaký by byl život bez rodičů, ale jednou, né-li víckrát za život si člověk uvědomí, jak jsou pro něj rodiče důležití. No...podívejte se na mě. Jsem na "nově" objevené planetě, několik miliónů kilometrů od domova, bez jediných zprávách o svých blízkých. Jednou za život si člověk uvědomí, že se mu prostě stýská.....


Právě sedím s ostatními u stolu a jím oběd. Hlad ani moc nemám, v podstatě jen vybírám kousky masa ze špagetové
omáčky, která je předemnou na stole.

,,Patris? Děje se něco?" zeptal se Marek starostlivě.

,, Ne dobrý" předstírala jsem.

,,Patris, neumíš moc dobře lhát. Co se stalo?"

,, Marku, teď ne. Až budem sami "

,,Dobře" řekl s úsměvem a dále už mi pozornost nevěnoval.

Mezi Vaškem, Danielem, Filipem, Ondrou a Markem se opět rozezněla diskuze o černých lacích na nehty.
V nějakých případech pochybuju o jejich normalitě.

***

,,Tak povídej" řekl Marek, když jsme byli sami v pokoji.

,,Markuu...." zakňučela jsem.

,,Patris, slíbila si to. Ven s tím"

,,No dobře. Prostě to na mě dolehlo. Všechny ty vzpomínky na rodinu..."

,,Ále.... Patris. Netrap se. Jednou spolu založíme vlastní rodinu a vytvoříme vlastní vzpomínky. Budeme nejšťastnější pár ve vesmíru!" řekl s úsměvem.

Byla jsem za něj ráda. Byl nejúžasnější člověk na světě. Usmála jsem se a láskyplně ho políbila.

***

,,Doporučila bych vám najít si práci. Život ve městě už se celkem obnovil a být ve společnosti by vám určitě neuškodilo" řekla Ala.

Zrovna byla u nás v pokoji a vzdělovala nám novinky z města.

,,A co oblečení? V tomhle mezi lidi nemůžem!" zastěžoval si Ondra a ukázal na své tričko velikosti asi XXXXXXL.

,,S tím souhlasím. Pojďte do šaten. Určitě si tam něco najdete. Ale ještě dnes si najdete práci a nový oblečení si koupíte za vlastní peníze. Jasný?" zasmála se Ala a zavedla nás do zmiňovaných šaten.

Bylo tu neuvěřitelně moc oblečení! Ani jsem nevěděla, jaké si mám vybrat.
Po půlhodinovém přehrabování se mezi oblečením jsem nakonec sáhla po světle šedých džínách a volnějším vínovém triku s krátkým rukávem.
Jelikož nám byl v šatnách přístupný i "upravovací koutek", tak jsem neváhala a zamířila i tam.
Učesala jsem si vlasy a nechala je rozpuštěné. Na řasy jsem nanesla trochu řasenky a nakonec si do uší dala malé náušnice ve tvaru delfínků.
Podívala jsem se do zrcadla a musela se pochválit. Vypadala jsem fakt dobře.

S úsměvem jsem vyšla mezi regály najít Marka. Když jsem ho našla, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Byl neuvěřitelně moc sexy!
Na sobě měl jednoduché šedé tričko s dlouhým rukávem a černé kalhoty
(viz média). Vlasy měl nagelované a trochu rozcuchané.
Když jsem byla asi dva metry od něj tak se na mě otočil. Zarazil se a brada mu spadla dolů.

,,No ty vole! Tobě to sakra sekne Patris!" řekl a přitáhl si mě k sobě.

,, Prvně se podívej na sebe můj pane dokonalý"

,,Ale pjosimtě" zašišlal a láskyplně mě políbil.

,,Tak! Odchod! A práci zdar!" zavolala Ala od dveří.

S Markem jsme se na sebe usmáli a ruku v ruce se vydali vstříc úkolu najít si práci.

Mezi hvězdami [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat