Kočičí příběh

Slzy

Mia
V očích mě pálí slané slzy. Běžím ulicemi města, zakopávám, tělo se mi třese smutkem i rozčílením. Slané kapky v mých očích máčejí můj kožich a pálí mě v rozedřené kůži.

Nemůžu uvěřit, že se vrátil a nešel za mnou. On šel za kočkou, která mu tak moc ublížila a ani na chvíli nepomyslel na Harper a na mě. Vždyť jsme sourozenci!

Nevím, kde jsem. A je mi to jedno. Podstatné je, že tady nikdo neokouní, nikdo neřve a...vlastně tady ani nikdo není.

Přeskočím popelnici a vyskočím na utržený okap. Potom na další. Nevím, kam jdu, ale je mi to fuk. Je mi to všechno úplně jedno. Nechci ho vidět. Jsem mu ukradená, místo mě jde raději za ní. Bože, vždyť je to taková potvora!

Žiju vedle Laguny už nějakou dobu, a to, že opustila mého jediného bratra, mi řekla až Harper. Bratr se mi s tím nikdy nesvěřil, přestože jsme si byli tak blízcí.

Stojím na střeše jednoho ze sta domů v našem městě. Je mi na nic.

Nevím, kde bratr je. Nevím ani, kde je Tom, ani Laguna, dokonce ani Harper. Harper odešla zpátky domů se slovy, že se ještě uvidíme. Ale já tomu už nevěřím. Každá žijeme úplně jinak, a vzdálenost mezi námi je příliš velká. Nemyslím si, že bychom se ještě nikdy viděli.

,,Mio?" ozve se za mnou hlas, ten hlas, který tolik potřebuju.

Neotočím se.

Temný stín si stoupne vedle mě.

,,Co se stalo?" optá se, a dovolí mi, abych se o něj opřela.

,,Nic," vydechnu a zahledím se do dálky, abych se nemusela dívat na něj.

,,To neberu, Mio. Já vím, že se něco děje. Tak mi to prostě řekni."

,,A co chceš vědět, Tome? Že jsem tak dlouho žila ve lži? Ž se můj bratr vrátil, a ani na mě nepomyslel?"

Tom se zarazí a pohlédne mi do vlhkých očí. Nemůžu si pomoct. Prostě brečím, z hrdla se mi derou vzlyky a moje zakrvácené rány pálí jako čert.

,,Tvůj bratr?"

,,Ano, Tome. Můj bratr."

,,Jenom...jak se jmenuje?"

Myslím, že to ví, ale chce se ujistit.

,,Warrior," vydechnu.,,Jmenuje se Warrior."

V tu chvíli je černý kocour pryč.

A se mnou zůstávají jen slané a zatraceně uklidňující slzy.

Tom
Zabiju ho. Vážně se mi chce vyškrábat mu oči. To, že se tady jen tak objevil, po tom, co jsem si myslel, že zemřel, ještě zkousnu. Ale to, že se neozval ani Mie, která si v životě už prošla spoustou špatných věcí, je moc i na mě.

Mám ho rád. Opravdu. Je to můj nejlepší přiltel. Ale Miu miluji a nedovolím, aby jí kdokoliv ubližoval. Dokonce ani Warrior ne.

Přesně vím, kde je. Odešel s Lagunou do parku, aby mohli být spolu. A právě tam teď mířím i já.

Vidím je už z dálky. Tulí se k sobě a ťříkají si ty zamilované řeči. Až teď mi dochází, co vlastně Warrior udělal. Ne mně, i když, já bych na něj mohl být naštvaný taky. On ublížil Mie, dokonce i Laguně. Vím, s Lagunou si oni dva nemají co vyčítat, ale Laguna kvůli němu musela žít na ulici. Sama. A to se prostě nedělá.

Přiřítím se k nim a Warrior na mě vystrašeně pohlédne.

,,Tome, co se-"

Nestihne to doříct, protože se na něj vrhnu.

Kapitola pro Ontarius  je hotová! Moc děkuju za tvojí podporu!!! Miluju tvoje komentáře, vždycky mi zvednou náladu a motivují mě k dalšímu psaní. Děkuju! :-)
Sabinka2003