Eileen Druella Black

Synovec

Zaplatila jsem, dala si snídani a rozhodla se zajet k nádraží King's Cross, kde se nachází vchod na kouzelnické nástupiště 9¾. Draco dnes odjíždí, takže u toho chci být.

U nádraží se našlo místo na zaparkovánní a poté jsem vyšla ke sloupu s čísly devět a deset. Stačilo jen vejít do sloupu a ocitli jste se na nástupišti 9¾. Připadala jsem si zase jako jedenáctiletá studentka, co jede do Bradavic poprvé. Nic se tu nezměnilo, jen studenti a rodiče.

Otec a matka nás doprovázeli k vlaku. Jedenáct mi bylo půl roku a byla jsem opravdu vystresovaná, kdybych se náhodou nedostala do Zmijozelu, jelikož se tam zatím dostali všichni. Kromě rodičů mě šla vyprovodit i má nejstarší sestra Bella, která již školu vystudovala.

"Hodně štěstí," řekla mi matka a já ji objala.

"Opovaž se nedostat do Zmijozelu!" řekl přísně otec.

"Jistě, otče. Spolehni se na mě."

Rozloučila jsem se s nimi a ve společnosti Cissy jsem vešla do vlaku. Cestu nám zatarasil Sirius, náš bratranec, který nám nevěnoval jediný pohled a vběhl do kupé, kam jsme chtěli jít.

"Idiot," dodala Cissy a tak jsme zašli k jejím přátelům, jež byli ve Zmijozelu.

Měla jsem možnost se poznat s Luciusem Malfoyem, studentem posledního ročníku a také největším hezounem na škole. Byl to ten typ žáka, co si může dělat teoreticky vše, co si jen zamane. Podle Cissy to byl arogantní fracek, ale zakázala mi o tom před ním i před kýmkoliv ze studentů mluvit.

Lucius měl dlouhé blonďaté vlasy svázané černou mašlí. Cissy říkala, že většina dívek omdlévala, když se na ně jen podíval. Představit si to, je opravdu zábava.

Netrvalo dlouho a zaregistrovala jsem skupinku o třech blonďatých lidech, což mě donutilo přidat do kroku.

"Tady někdo jede poprvé do Bradavic," ozvala jsem se a objevila se po pravici ženy, jež měla část vlasů blonďaté a část černé.

"Eileen," řekla překvapeným tónem sestra a objala mě. "Co tu děláš?" zeptala se, když mě pustila ze sevření.

"Přece si nenechám ujít odjezd svého synovce," odpověděla jsem a  objala Draca.

"Tak už jdi," pobídla Cissy po chvíli Draca a ten se rozešel směrem k vlaku.

"Ráda vás vidím," řekla jsem směrem k Malfoyům.

Ah, ano. Málem bych zapomněla. Je úžasný paradox, že právě čistokrevný kouzelník z vážené rodiny, kterého Cissy považovala za arogantního kreténa, byl právě ten, kdo ji požádal o ruku.

"Proč tu jsi?" zeptal se Lucius.

"Budu pracovat v Bradavicích jako profesorka kouzelných formulí."

"Nepochlubila ses."

"Promiň, měla jsem spoustu práce, takže mi to vypadlo z hlavy."

"Už musím jít," řekl Lucius a přemístil se.

Cissy se se mnou rozloučila a též se přemístila.

Vrátila jsem se na nádraží King's Cross a nastartovala auto.