Eileen po dokončení studia na Bradavické škole čar a kouzel pojede do Ameriky. Tahle cesta obrátí její osud o 180 stupňů.
Tahle změna jí změní a stane se z ní jiný člověk, jenže po jedné nepříjemné události se rozhodne vrátit do ústranní a hlavně d...
Školní rok se pomalu začal blížit, takže jsem se rozhodla pro návštěvu Příčné a Obrtlé ulice. Oblékal jsem se a pomocí letaxu se objevila v Příčné ulici. Zaregistrovala jsem nápis Obrtlá ulice a zašla do uličky, kde bych mohla koupit nějaké jedy pro účinější způsob zabíjení či vyslýchání.
Přede mnou stál obchod Borgina a Burkese. Bylo tu spousty zajímavých věcí, které by se mi mohli hodit.
"Máte přání?" zeptal se mě otrhaně vypadjící obchodník, ať už to byl Borgin nebo Burkes, bylo mi to fuk.
"Víte, hledám něco, čím by se dal - říkejme tomu třeba cílový předmět - zničit tak, aby si toho nikdo nevšiml.
"No, někde bych tu měl mít sbírku jedů" řekl a zase někam zalezl.
"Ah, tady je" řekl po chvíli a přinesl mi ji. "Třeba tenhle pomalu účinkující jed. Působí bolestivě a pomalu."
"Já potřebuji něco rychlejšího. Chápete, jak to myslím. Požití a po dvou minutách smrt, třeba."
"Počkejte, ah, třeba tohle" řekl a vytáhl jed světle zelené barvy.
"Líbí se mi ta lahvička."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Je pěkná."
"Co to dokáže?"
"Přesně, jak jste říkala. Po požití účinkuje maximálně do deseti minut."
"Kolik to bude?"
"Deset zlaťáků," řekl obchodník.
"Tady máte dvanáct," promluvila jsem a dala mu je.
Dala jsem jed do své tašky a najednou do obchodu někdo vešel, takže jsem se otočila a podívala, kdo to přišel.
"Draco, na nic nesahej," řekl přísně Lucius.
"Ano, otče."
"A heleme se, kdo tu je," řekla jsem.
"Pan Malfoy, jaká vzácná to návštěva," řekl obchodník. "Máte v plánu si něco koupit?"
"Ne. Tentokrát prodat."
Lucius prodal několik jedů a mohli jsme vyrazit do Příčné ulice. Draco zašel do Krucánků a Kaňourů a já šla ve společnosti Dracova otce do Mžourova pro soví granule.
Když jsme se vraceli zpátky, Draco byl otočený směrem k zrzkům, což nebylo moc dobré znamení.
"No tak Draco, buď hodný," řekl jeho otec a položil mu hůl na rameno, čímž poodstoupil.
"Pan Potter, Lucius Malfoy," představil se mu, "Konečně, promiňte," řekl a přitáhl si Pottera blíž, aby mohl spatřit jeho jizvu, "Vaše jizva je legendou, stejně jako ten, kdo vám ji udělal."
"Voldemort zabil mé rodiče, byl to jen obyčejný vrah," odpověděl a vysmekl se mu.
"Hm, musíte být statečný, když ho jmenujete, nebo pošetilý."
"Strach ze jména jen posiluje strach z jeho nositele," ozvala se Grangerová.
"A vy musíte být Grangerová. Draco mi vyprávěl o vás a vašich rodičích. Mudlové, že ano? Podívejme," řekl a poohlédl se po všech přítomných Weasleyovic dětech. "Rudé vlasy, prázdné výrazy, usmolené staré učebnice musíte být Weasleyovi," shrnul a vzal jednu učebnici patřícíc Ginny Weasleyové.
"Děti, pojďte ven, tady je blázinec," řekl Arthur Weasley.
"Ale, ale Weasley senior" ozval se Lucius.
"Luciusi."
Lucius pak začal mluvit o tom, že jsou Weasleyovic všem kouzelníkům pro ostudu, což vyvrcholilo mudlovskou rvačkou.
"Tak dost!" křikla jsem a pravou rukou chytla pěst Arthura Weasleyho. "Luciusi, jdi, já si to s nima vyřídím."
Lucius se zvedl a co nejpovýšeněji odešel i s Dracem.
"Copak se neumíte chovat normálně?!"
"On si začal," odvětili Fred a George.
"Já to vím. Oba dva jsou jako magnety na průšvihy, jenže to neznamená, že jsi mu musel rozbít nos, Arthure. Cissy nebude moc ráda."
"Promiň, ale jinak to nešlo."
"Jo, všimla jsem si. A jinak, vás rádas všechny vidím," řekla jsem mile.
"Ah, ahoj, Eileen," řekla Molly Weasleyová a přešla ke mě.
"Dost ses změnila za ty roky."
"Ty vypadáš pořád stejně."
"Tak počkat, jak to, že se znáte?" optal se Ron.
"Po dokončení školy jsem žila jeden rok u vás, jelikož jsem neměla kam jít," odpověděla jsem. "Což taky znamená, že můžeme být dobrými přáteli."
"Vždyť jsi Blacková, jak to, že si byla jeden rok u nás?"
