Eileen Druella Black

Jednoručka

...(O několik dní později, Wakanda)

"Vše v pořádku?" zeptal se mě T'Challa a sedl si na postel.

"Myslím, že jo. Je skvělé vědět, že už znáte pravdu."

"Proč jste se zapojila do boje s panem Starkem a ostatními? Od Avengers jste odešla, tak proč jste se najednou vrátila?"

"To kvůli Buckymu. Před více jak jedenácti lety jsem myslela, že jsem ho ztratila. Strávila jsem víc jak dva roky v léčebně, jelikož jsem byla nebezpečná pro sebe i pro okolí. Při pozorování zjistili, že čekám dvojčata, dva kluky.

Když se ti dva narodili, věděla jsem, že ti dva nikdy nepoznají svého otce, jelikož jsem si myslela, že je mrtvý. Když jsem byla schopna normálně fungovat, utekla jsem z léčebny."

"Kam?"

"Za Starkem, který byl ochoten mi vyrobit ruku z vibránia, což se mu taky povedlo. Potom jsem si došla pro oba kluky a rozhodla se vráti do Anglie, kde jsem se narodila. Začala jsem nový život. Našla jsem si práci ve škole, kde jsem studovala, ale na svou minulost jsem nezapomněla, takže jsem začala pokračovat jako Shadow.

To vzbudilo pozornost Hydry a tak se před dvěma roky dostala až do školy, kde jsem se dozvěděla, že je Bucky naživu, ale že si na mě nepamatuje."

"Toužila jste ho najít."

"Ano a to se mi i povedlo. Chci ho seznámit s jeho kluky, kteří svého otce znají jen z vyprávění, fotek a mých vzpomínek."

"Láska je velmi silné a také nádherné pouto."

"To ano, zvlášť ta znovunalezená."

"Slečno, pan Barnes by si přál s vámi mluvit."

"Půjdeme?" zeptal se T'Challa a já se zvedla.

Měla jsem pravou nohu a levou ruku zlomenou (zase), pak jsem měla ještě zlomený nos a nevím co ještě. Díky svým kouzlům a profesionálnímu personálu se mi to všechno zacelilo celkem rychle, ale pořád jsem potřebovala odpočinek.

Vešla jsem do místnosti, která teď sloužila jako Buckyho pokoj.

"Ahoj, jednoručko" zavtipkovala jsem a sedla si vedle něj.

"Humoru máš pořád dost, jak vidím."

Pevně jsem Buckyho objala, jelikož jsem to chtěla udělat už jak dávno. Prostě obejmout člověka, na kterém mi záleželo. Bucky mě objal pouze pravou rukou, tou lidskou, tu levou tak trochu více méně neměl.

"Nevíš, kde je Steve?" zeptala jsem se.

"Šel osvobodit ostatní. Neboj, za chvíli se vrátí."

"Jestli budeš chtít, doma ti vyrobím novou ruku" řekla jsem a oddálila se od něj.

"Doma?"

"Ano, Bucky, doma. Neboj, není to žádný polorozpadlý barák. Je to celý ostrov, kdyby tě to zajímalo."

"Ostrov?"

"Jo, sice umělej, ale koho to zajímá? Jo a taky, pokud budeš chtít, vezmu tě na nádraží, kde bychom společně počkali na Steva s Buckym, teda, pokud se ti bude chtít."

"Pan Rogers je zpátky" řekl T'Challa a oba jsme se zvedli.

"Tak co?" zeptal se nás.

"Co ty?"

"Jsou volní."

"U nás to jde."

"Takže ses rozhodl pro led nebo pro Eileen?"

"Pro Eileen" odpověděl Bucky.

"Hele, Steve, pokud budeš chtít. 30. července, 11:00, nádraží King's Cross. Spolu tam můžeme počkat na kluky."

"Moc rád."

"Slečno, odvod už je tu" ozval se Sirius.

Oblékli jsme se do civilního oblečení a potom nasedli do quinjetu.

"Letíme domů" oznámila jsem Siriusovi, který nastavil kurz a taky rychlost letu.

"Jak dlouho to tam potrvá?"

"Je to za Irskem, takže nevím. Pokud si chceš odpočinou, můžeš, nebráním ti v tom."

"Eileen. Ten černovlasý je Steve a ten hnědovlasý je Bucky."

"Přesně tak. Bucky ti je víc podobný, takže proto jsem ho pojmenovala podle tvé přezdívky."