Eileen Druella Black

Zkouška vodou

Byl tu druhý úkol turnaje, který se bude konat na Černém jezeře. Když jsem vešla na snídani, málem mě trefil pomeranč, který házel Pietro a nebýt mých rychlých reflexů, dostala bych ránu do obličeje. Spražila jsem ho vražedným pohledem a pomeranč rozdrtila v pravé ruce. Wanda se tomu začala smát, což rozesmálo i ostatní.

"Jak malí" řekla jsem sama pro sebe a usedla na místo vedle Severuse.

"Alespoň víš, koho máš za přátele" řekl Severus.

"To fakt jo."

Dojedla jsem svou snídani a při dojezení se přede mnou někdo zastavil.

"Tak co tvůj soukromej život? Máš teď někoho?" zeptal se Stark.

"To tě zajímá právě tohle?"

"Jo."

"Trhni, nic ti říkat nebudu."

"Nezapomeň ostatním připomenout sraz."

V kabinetu jsem si prohodila boty a pak vyrazila na náměstí, kde jsem se měla s ostatními setkat, abychom společně odešli k Černému jezeru. Kolem nás šla skupinka Zmijozelských studentů, ve které jsem zahlédla i Draca.

"Draco, pojď sem" řekla jsem a on s úsměvem na rtech přišel.

"Steve, Bucky, sem."

"Co je, mami?"

"Nebude ti vadit, když se k vám tihle dva připojí?"

"Samozřejmě, že ne."

"Ahoj, tak co škola?" ozval se Tony.

"Jde to" odpověděl a usmál se.

Kluci odešli s Dracem a připojili se k jeho skupince.

"Myslíš, že to je dobrý nápad?" ozval se.

"Máš snad něco proti mojí výchově?!"

"V žádným případě."

"Tak v tom případě, můžeme jít."

"Kam že to jdeme?" zeptal se Pietro.

"K Černému jezeru. Koná se tam druhé kolo turnaje."

"Tak na co čekáme?" zeptal se Pietro, vzal mě do náruče a díky jeho nadlidské rychlosti jsme byli během minuty u jezera.

"Co to jako mělo znamenat?" zeptala jsem se a vymanila se z jeho náruče.

"Jenom jsme tu dřív" odpověděl a pokrčil rameny. "A navíc, stále musíš být v klidu a moc se nepohybovat.

"Kdo je vůbec z vás dvou starší, ty nebo Wanda?" zeptala jsem se a vyšla k správnému místu, kde bylo molo s loďkami.

"Já. O dvanáct minut."

"Zajímavé. Já mám zase tři sestry a všechny starší. Jedná je zavřená ve vězení, druhou rodina vydědila a třetí je matka Draca."

"Taky zajímavé."

Došli jsme na molo a z dálky už byl vidět zbytek skupiny.

"Šla bys se mnou večer na procházku?"

"Procházku?"

"Jo, procházku. Jenom ty a já. Dneska večer."

"Tak jo."

"Super" řekl a usmál se.

Zbytek k nám přišel a někteří se pohledem na nás začali usmívat.

Rozdělili jsme se na čtyři a čtyři, takže jsem byla v loďce s Clintem a dvojčaty. Pietro o mě začal jevit zájem, takže jsem měla tu možnost dát si přes něj svoje nožky.

"Ta procházka pořád platí, že jo?" zeptal se.

"Ah, tady bude mít někdo rande" ozval se Clint a všichni včetně něj se usmáli, zatímco já ho spražila vražedným pohledem.

"Kdo říkal, že to je rande?"

"Jasně, tyhle jenom procházky všichni známe" řekl.

"Neštvi! Bude to jen přátelská procházka."

"Je normální, když má nějaký konkrétní muž zájem o nějakou konkrétní ženu" začal Clint.

Loďka zastavila u jedné z věží a my začali vystupovat. Chtěla jsem se zvednout, jenže mě Pietro vzal do náručí a vynesl na věž sám.

"I když mám být stále v klidu a moc se nepohybovat. Chodit umím sama" řekla jsem a sedla si kousek od šampionů.

"Hodně štěstí" řekla jsem jim.

Brumbál začal vysvětlovat cíl úkolu a potom zazněl výstřel, čímž všichni šampioni skočili do vody.

Šampioni měli hodinu na to splnit úkol a ještě před dovršením času se u hladiny objevil Diggory, takže jsem mu začala tleskat.

Přešla jsem k nim a vytáhla jak jeho, tak i Cho nahoru.

"Úctihodný čas, Diggory."

"Děkuju."

Po chvíli se u hladiny objevil Krum s Hermionou, takže jsem je taky vytáhla. Fleur se nedokázala dostat přes ďasovce, takže odstoupila ze závodu.

Hodina odbila a u hladiny se objevil Ron a ještě malá sestřička šampionky Fleur. Jediný, kdo zůstal ve vodě byl Potter.

Už to vypadalo, že tam zůstane, jenže najednou někdo vyletěl z vody a přistál na dřevěné podlaze.

Porotci se šli poradit, ohledně Potterova ochotného kroku. Takže hodnocení se mělo takhle: Diggory na prvním místě, Potter na místě druhém, ale s body byl stejně jako Cedric, poté Krum a nakonec Fleur.

Všichni po chvíli začali odcházet, až na mě, jelikož jsem čekala na ostatní.

"Páni, tohle je úžasnej svět."

"Díky, Tony."

"Kdo je vlastně ten Potter a proč je tak slavný?"

"I svět kouzelníků má své hrozby a jednou z nich jsou právě přívrženci pána zla. Pán Zla, neboli Lord Voldemort je černokněžník toužící po nesmrtelnosti. Je předkem Salazara Zmijozela, jednoho ze zakladatelů Bradavic a má v plánu splnit jeho přání a to, že vyhladí všechny kouzelnické mudly a to jakýmkoliv způsobem."

"Takže nějakej šílenej maník s kouzelným klackem."

"Přesně tak. Jestli chcete vědět víc, zeptejte se Brumbála. Já byla v době války s pánem zla v Americe. Jeho přívržence poznáte podle znamení na ruce. Je to lebka, z jejíchž úst vylézá had."

Zbytek Avengers přišel a rozdělili jsme se do stejných skupin jako předtím.

"Proč právě Brumbála?" optal se Clint.

"On ho zná nejlépe a taky to je jediný čaroděj, kterého se Voldemort bojí."

"Proč?"

"Je to velký čaroděj. O mnohem víc schopnější než já."

Dojeli jsme k molu a já zamířila do svého pokoje.