Eileen Druella Black

Cissy, hádej, kdo je tady?

...(Jaro)

"Opovažte se mi něco zničit! Siriusi, hlídej je."

"To se nebojíš, že ti ublíží?"

"Je to má sestra. Ta mi neublíží. Zatím se mějte."

Přemístila jsem se a objevila se v lese, který byl jen kousek od Malfoy Manoru.

"Ahoj, krásko" zaslechla jsem něčí hlas, což mě donutilo se přeměnit ve zvíře.

Jako zvíře jsem zaslechla někoho utíkat a poté se ten mužský hlas ozval znovu.

"Neflákejte se, chyťte je."

Jako zvíře jsem byla rychlejší než normálně, takže jsem za chvíli viděla ty, kteří mi v lese dělali společnost. Byli to lapkové honící Hermionu, Harryho a Rona. Po krásně rovné části lesa přišla část, která byla z kopce, přičemž se jim podařilo chytit Rona.

Běžela jsem stále dál, jelikož si mě zatím nikdo nevšiml. Po cestě celkem bez překážek přišla část, kde už jsem musela používat své hbyté zvířecí tělo. Zastavila jsem se, když jsem spařila, že všichni tři byli chyceni.

"Změna plánu, tahle cházka nepůjde na ministerstvo."

"Ale, ale, ale, koho to tu máme" řekla jsem ve své lidské podobě a upoutala na sebe veškerou pozornost. "Lapkové, co chytili svou kořist."

Jeden z těch lapků na mě mířil hůlkou, čemuž jsem se musela pousmát.

"Být vámi, nedělala bych to, protože, až se to dozví má sestra, nejspíš vám zakroutí krkem."

"Kdo je tvá sestra, smím-li vědět?" zeptal se hnědovlasý lapka a začal jít blíž ke mě.

"Bellatrix Lestrangeová" odpověděl místo mě jiný člen skupiny, který se ukázal jako Fenrir Šedohřbet.

"Díky, Fenrire, za tvou spolupráci" řekla jsem a usmála.

"Co dělá sestra Belly na takovém místě?"

"Rozhodla se jí navštívit."

"Je nebezpečné chodit lesem sama."

"Já nejsem sama. Podle toho, co jste říkali, máte k mé sestře namířeno také. Půjdeme?"

"Jdeme" řekl lapka a všichni jsme se vydali směrem k Manoru.

...(Malfoy Manor)

Na nebi začala vládnout noc a lapkové táhnoucí naši známou trojici a já jsme dorazili k pozemku Malfoy Manor. Došli jsme k bráně, kde nás už očekávala Bellatrix. Bella nás vpustila dovnitř a bylo vidět, že je překvapená z mé přítomnosti ve společnosti lapků.

Vešli jsme do Manoru a z hlavní místnosti jsme vyšli do druhého patra, kde byla jídelna. Dům mi přišel ponurejší a tmavší, než jsem si pamatovala.

"Cissy, hádej, kdo je tady?" ozvala se nejstarší sestra.

"Eileen?"

"Ahoj, sestro" řekla jsem a nechala se Narcissou obejmout.

Všimla jsem si i Luciuse, který vypadal unaveně a vystrašeně. Azkaban se na něm hodně poznamenal, což bylo vidět na jeho několikadenním strništi, které měl na sobě.

Sedla jsem si na stůl a všimla si, že mě ten hnědovlasý lapka neustále pozoruje.

Netrvalo moc dlouho a do jídelny vešel Draco.

Bella vzala Pottera, na kterého vyslala Hermiona žihadlové kouzlo, takže ho nebylo poznat.

"Tak co?" zeptala se držíc Harryho za vlasy.

"Já...nejsem si jistý" řekl.

"Draco, podívej se pořádně," řekl Lucius a přešel blíže ke svému synovi, který byl skoro stejně vysoký jako on, "Víš, kdybychom právě my předali Harryho Pottera Pánovi Zla...všechno by bylo odpuštěno. Bylo by to jako dřív. Chápeš?"

Draco zakýval na souhlas.

"Nezapomněl jste, doufám, kdo ho skutečně chytil, že ne? Pane Malfoyi."

"Jak to se mnou mluvíš v mém domě?" ozval se rozčileně.

"Luciusi" uklidnila ho Cissy a odtáhla od Draca.

Bylo mi jich všech líto. Neuvěřitelně. Taky jsem si vyčítala, že jsem Luciuse nenavštívila v Azkabanu. Sice to je odporné místo, ale každá návštěva potěší.

"Nestyď se zlato, pojď blíž" řekla Bella a přitáhla Draca víc k Harrymu. "Víš, jestli to není ten, kdo si myslíme, Draco, a zavoláme ho. Všechny nás zabije. Musíme si být jistí."

"Co má s obličejem?"

"Ano, co má s obličejem?" zeptala se sestra.

"Tak jsme ho už našli" odpověděl lapka.

"Je to pravda, Eileen?"

"Co jsem tam byla já, takhle už vypadal. Nevím, zda ho našli takového či ne. To ví jenom on sám a tihle dva."

"Asi je to něco, čím se nakazil v lese."

"Nebo je to žihadlová kletba. Tos byla ty?" zeptala se Bella Hermiony. "Její hůlku, podíváme se, na poslední zaklínadlo. Ha, ha, ha, ale podívejme se" řekla a trochu pobavená nálada jí ihned zmizela. "Co je to? Kde jste tohle vzali?" zeptala se myslíc na meč, který měl nějaký další lapka u sebe.

"Našli jsme to, když jsme prohledávali její tašku a teď to patří mě" odpověděl lapka.

Bellatrix po něm seslala zaklínadlo a po ostatních také.

"Co šílíte? zeptal se hnědovlasý lapka, kterému Bella kolem krku obmotala bič.

"Bello, přestaň!" řekla jsem, jelikož jsem viděla Dracův výraz značící, že má strach.

Bellatrix toho nenechala, hnědovlasého lapku povalila na zem a chtěla ho trefit bičem do obličeje, jenže jsem ten bič chytila svou pravou rukou.

"Řekla jsem, přestaň! Copak nerozumíš?" zeptala jsem se stále držíc bič.

"Vyveď je ven a to hned!" křikla na mě rozzuřeným tónem držíc meč v rukách.

Přestala se soustředit na kouzla, takže se lapkové přestali dusit.

"Dobře, jak chceš. Vstávej" řekla jsem a podala pomocnou ruku tomu hnědovlasému lapkovi.

Ten mou ruku přijal a zvedl se. Vyvedla jsem všechny lapky ke dveřím.

"Anapneo" řekla jsem a zastavila tak pocit dušení u Fenrira a toho hnědovlasého lapky.

"Takže se jmenuješ Eileen."

"Přesně tak. A jak se jmenuješ ty?"

"Prašivec."

"Zajímavé jméno."

"To tvé také není k zahození."

"Jestli si myslíš, že mě uchlácholíš těmihle řečičkami, jsi dost vedle. Být vámi, šla bych už, Bella by byla schopna vás zabít."

"Nevypadalo to, že by tě ta rána bičem nějak bolela."

"Mám pro to svůj důvod."

"A prozradíš mi ho?"

"Teď už jděte. Jo, a tohle ber jako záchranu. Mohls skončit i hůř" řekla jsem a zavřela dveře.

Nedlouho potom jsem zaslechla Hermionin křik, který nebyl zrovna moc příjemný. Naštěstí jsem na to byla zvyklá.

No, možnost dozvědět se od ní kus Voldemortova plánu nevyšla, takže jsem se rozhodla pro přemístění zpět domů.