Eileen Druella Black

Pottere, za mnou!

Jak jsem se dozvěděla, Hagrida odvedli do Azkabanu, kvůli čemu? To vám nepovím, jelikož to nevím. Proto jsem byla pověřena se starat o Hagridova zvířata, jelikož jsem asi byla jediná, kdo na to měl energii. No jo, nevýhoda být nejmladším profesorem.

Nakrmila jsem hipogryfy a vyrazila směrem do školy. Díky tomu mé hodiny převzal zase profesor Kratiknot, jelikož péče o Hagridovi zvířata byla časově velmi náročná a já bych nestíhala výuku.

Když jsem měla konečně hotovo, měla jsem v plánu vrátit do školy, jenže se mi moc nechtělo chodit pěšky. Došla jsem k hipogryfům a vytipovala si toho nejvíc aktivního - Klofana. K hipogryfům musí člověk pomalu a podle správného počínání jsem za chvíli hladila zvíře po hlavě. Pomalu jsem naskočila a po chvíli jsme byli ve vzduchu.

"Leť ke škole" zněl můj příkaz a Klofan poslechl.

Let nebyl moc dlouhý a kkdyž jsem měla v plánu přistávat, moji pozornost upoutal Potter, Dobby (Luciusův skřítek) a jeho pán. Skřítek luskl prsty a Lucius odletěl několik metrů od nich. Blonďák vstal, něco řekl a poté začal odcházet.

"Pottere, za mnou!" řekla jsem, když jsem byla u něj. "Dobby ty taky."

"A-ale-"

"Žádné ale, pane Pottere" řekla jsem, aby byl Lucius trochu uspokojen.

"Pan Potter nic neudělal" začal domácí skřítek.

"Já vím, Dobby. Sám víš, jak je Lucius nesnesitelný, když je někým poražen."

"To jest pravda."

"Tak co, Harry, jak to vidíš se známkami?"

"No..."

"Formule ti celkem šli."

"Děkuji."

"Tak jdi. Už tě propouštím na svobodu" řekla jsem a usmála se. "Ti nikam, Dobby. Mám pro tebe úkol."