Lily: Královna Narnie

17. část

"Země na obzoru!" uslyšela Lily povyky posádky a ihned vyběhla na můstek k Kaspianovi, Drinianovi a Edmundovi. Kaspian se podíval přes dalekohled na ostrov, který se čím dál tim ví přibližoval.

"Zajimavé. Nikde není narnijská vlajka." oznámil Kaspian.

"Přece vždy patřil pod Narnii." pomyslel na hlas Edmund. "Musíme se dostat na břeh, Driniane?"

Drinian trošičku zaváhal, ale pak se odvrátil k Edovi.

"Odpusťte, ale na lodi velí pouze král Kaspian a princezna Lily. Nikdo jiný." řekl poslušně Drinian a Edmund na znamení, že to chápe, přitakl hlavou.

"Kapitáne. Spusťte plachty a spusťte loďky. Poplujeme ke břehu a zjistíme, co se tam děje." rozkázala Lily, která v takových situacích nejraději přebírá vedení.

Rychle se rozeběhla, vzala si svůj luk a šípy, meč a pár nožů do rezervy a skočila do první lepší loďky. Když dopluli ke břehu, Lily jako první vyskočila z loďky a běžela se porozhlédnout. V ruce držela luk s připraveným na tětivě šípem.

"A vy jste pokrevní příbuzní?" zeptal se Kaspian Lucky, když Eustác zakopl a spadl na zem. V každé jiné situaci by Lily ihned okřikla Kaspian za posmívání, ale tato situace ji tak naplnila, že ji nezajímalo nic jiného.

"Ripčípe, my půjdeme na horu a kdybychom se nevrátili do východu slunce, přijďte nám na pomoc." rozkázala Lily myšákovi a v čele pětičlené skupinky se vydala do města.

Nikde nikdo nebyl. Všude bylo prázdno.

"Nikdo tady není, tak co kdybychom se vrátili?" navrhl Eustác. Oni ho však neposlechli a došli k bráně velkého kostela (nebo co to bylo).

"Nechtěl bys.... třeba hlídat?" doporučil Edmund Eustácovi, a ten to odhodlaně přijal. Kaspian k němu přišel a podal mu malý nožík. Pak všichni, až na Eustáce, který zůstal u vchodu, vkročili dovnitř.

"Jen žádný strach. Mám vše pod kontrolou." utěšoval Eustác nejen ostatní, ale hlavně sebe. Dveře se zavřely. Všude bylo prázdno a jen u prostřed byla hromada papíru a nějaká kniha. Edmund na to posvítil baterkou. V knize byly jména, která byla vyškrtaná a vedle nich byly čísla.

"Otrokáři." řekl Kaspian, když najednou ze všech stran vyběhli lidé s meči v ruce. Lily střílela do všech, ale nakonec to vzdala a vyjala meč.

"Lily!!!" zařval Edmund a zjistila, že na ní mířil nějaký muž kuší a jen tak tak mu uhla.

Celou halou se prodřel nesnesitelný jek. Od dveří k nim kráčel nějaký muž s nožem u Eustácového krku.

"Odložte zbraně, jestli chcete, aby si ten kluk ještě zařval." poručil muž. Všichni ihned odložili zbraně, ikdyž Edmund otálel.

"Svažte je." poručil muž "A holčičky s tímhle písklem odveďte a chlapce do vězení."

Lily začala sebou házet a kopla jednoho muže mezi nohy.

"Tuhle si necháme na konec. Odveďte ji do vězení."

Všem nasadili pouta a Lucku s Eustácem odtáhli k hlavním dveřím.

"Já jsem váš král." řval Kaspian "Za tohle zaplatíte!"

"Popravdě bude platit někdo jiný... za všechny." zasmál se muž a Edmunda, Kaspiana a Lily odvedli do vězení. Oba kluci sebou házeli, ale Lily šla poslušně, protože už tak byla hodně pomlácená.

Strčili je do kobky a Lily ihned upadla na zem. Hrozně ji bolela ruka a ze rtu jí stékala krev, jelikož ji jeden muž uhodil do obličeje. Edmund ihned k ní přiběhl.

"Jsi v pohodě?" zeptal se mile a pomohl jí na nohy. Usmála se na něj a šla si sednout pod stěnu.

"Odtud se nikdy nedostanete." řekl hlas někde v koutě.

"Kdo je to?" zeptal se Kaspian.

"Jen hlas v mé hlavě."

Kaspian se přiblížil k starci.

"Lord Bern?"

"To je jeden z těch sedmi?" zeptal se Ed Kaspiana a ten mu přitákl.

"Býval jsem. Už si to dávno nezasloužím." řekl zkleslé stařec.

"Já jsem váš král." řekl důstojně Kaspian a ukázal se blíž lordovi.

Lily to vše sledovala z dálky.

"Kaspian IX."

"To byl můj otec."

"Můj pane." poklonil se mu stařec.

Najednou na dvoře se rozléhl křik. Kaspian ihned vyskočil k oknu.

"Co se to děje?" zeptal se starce Edmund.

"Sledujte to dál." odpověděl mu.

Edmund přiskočil k Lily a pomohl se jí dostat k oknu. Všichni tři uviděli, jak jedou muži s vozem a na něj hážou různý lidi. Všechny odvezli k lodičce a pustili je na prázdné moře. V tom se setmělo na hladině se objevila zelená mlha. Plula přímo proti loďce a celou ji pohltila. Všichni pasažéři zmizeli.

"Mlhu objevili námořníci. Každý den polyká ona loďku s lidmi. My lordi jsme slíbili, že zdroj mlhy najdeme a zničíme ho, ale nikdo se nevrátil. Já jsem už na to neměl odvahu." vysvětlil vše lord Bern.

"Tak pojďte." přišel do vězení muž a všem nasadil pouta. Opustili věznici.