22. část

1.2K 63 2
                                    

"Ne!!!" zařvala Lily a prudce se posadila na posteli. Pot jí stékal po zádech a z očích se kutálely slzy. Ztěžka dýchala, protože před očima pořád viděla mrtvá těla Kaspiana, Edmunda, Lucky a Eustáce. Byl to ten nejděsivější sen, který se jí kdy zdál. Vstala, obula si své boty a tiše zamířila k kajutě chlapců. Všude bylo ticho a Lily se bála, že se něco stalo. Musela ihned zjistit, jestli její nejbližší jsou v pořádku. Přidala do kroku a čím dál tím rychleji dýchala. Když uviděla na konci chodby dveře k jejich kajutě, rozběhla se. Rychle otevřela dveře a konečně si oddychla. Kaspian ležel ve své houpací sítí, Edmund také a při nim klečela Lucka. Všichni se podívali na Lily a ona poznala, že oni taky nemůžou spát. Otřela si oči, ve kterých se ještě leskly poslední slzy.

"Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě Kaspian. Lily přikývla a zapadlo ticho. Lily se podívala na Edmunda a narazila na jeho pohled. Ihned sklonila hlavu k zemi, jelikož ještě pořád se nevzpamatovala z toho snu a nedokázala se mu dívat do očí.

"To ta mlha, že?" zeptala se Lily, ikdyž už znala odpověď.

"Asi jo." odpověděl jí její bratr, po čem se Lily otočila a vrátila se do své kajuty. Položila se na postel a otočila se na bok. Až do rána nezamružila ani oka.
                            ***

"Dobré ráno." uslyšela ve dveřích Lily Edmundův hlas. Lily se k němu otočila a usmála se smutně. Pořád myslela na ten sen. Edmund za sebou zavřel a sedl si na kraj její postele.

"Jsi v pořádku?" zeptal se a prohrábl Lilyiny vlasy. Lily vyskočil příjemný mráz na zádech. Přikývla a Edmund se na ní ještě starostlivěji podíval. Opravdu mu na ní záleželo.

"Hele, dokážu poznat, kdy tě něco trápí. V noci, když jsem se na tebe podíval, sklopila jsi pohled. Ikdyž byla tma, bylo poznat, že máš zarudlé oči, jsi celá bledá a zneklidněná." odmlčel se a pokračoval "Co se stalo? Víš, že mi můžeš všechno říct."

Lily se posadila na postel. Podívala se zhluboka do Edmudových očí a nevěděla, co mu říct. Rukou mu přejela po tváři a spojila jejich rty v krásným polibku. Když se odpojili, opřeli se o své čela a dívali si přímo do očí.

"Byl to jen hloupý sen." usmála se a ještě mu složila na rtech jeden krátký polibek. Edmund nebyl moc spokojený s Lilyinou odpovědí, ale nechtěl už jí víc trápit.

"Ráda bych se převlékla." řekla Lily, čím naznačila Edmundovi, aby odešel. Vstala z postele a zamířila ke skříni. Edmund však dál seděl na posteli a s úsměvem sledoval Lily.

"Hele!" okřikla ho s úsměvem a s nadzvednutým obočím ukázala na dveře. Edmund protočil očima a opustil kajutu. Moře už se naštěstí trošičku uklidnilo, takže se Lily mohla bez problémů převléct. Díky Edmundovi Lily zapomněla na svůj zlý sen a vyšla na palubu čelit dalším dobrodružstvím.

Lily: Královna NarnieKde žijí příběhy. Začni objevovat