8. část

1.8K 82 0
                                    

"Nejsem jak můj otec." řekl Kaspian smutně, když seděl na balkónu se svým profesorem. Lily stála ve dveřích opřená o stěnu a poslouchala jejich konverzaci. Muži však nevěděli o jejich společnosti.

Kaspian pořád musel myslet na to, že před necelou hodinou mohl udělat tu největší chybu: spolehnout se na pomoci Bílé čarodějnice. Odehrálo se to tak rychle. Stál s Nikabrikem při Kamenném stolu, když najednou se k nim přiblížili vlkodlak a čarodějnice. Navrhli mu, aby se spojil s Bílou čarodějnicí. Pak ji uviděl. Byla před nim a on zjistil, že to je opravdu jediná možnost. Byl už k ní tak blízko, když do místnosti vtrhli Petr, Edmund, Lucka a Dýnil. Bojovali. Dávni pomocníci Bílé čarodějnice byli mrtví a Kaspian se probudil z komatu, který způsobovala čarodějnice. Led začala praskat, a pak se rozbil a čarodějnice zmizela. Podíval se kolem sebe a všichni od něho odcházeli, i Zuzana, se kterou měl tak dobré vztahy.

"Chtělbych být lepší král." řekl Kaspian.

"Nikdy jsem o vás nepochyboval. Každý dělá někdy chyby, ze kterých si pak veme ponaučení." radil mu šedivý profesor.

Lily se zadívala na les. Měla ho ráda. Když najednou zahlédla mezi stromy člověka na koni. Byl to Telmarín. Bylo jí jedno, že se ukáže bratrovi a profesorovi, musela jim to oznámit.

"Telmaríni." řekla tiše a Kaspian sebou trhl. Profesora však nezaskočila její přítomnost. Oba se zahleděli na les a spatřili to samé co Lily.

"Musíme to oznámit ostatním." zašeptal Kaspian a všichni šli co nejrychleji do vnitř, aby to řekli ostatním.

                          ***
Bylo ticho. Všichni seděli při Kamenném stolu a přemýšleli, jak bojovat. Bylo to nepříjemné ticho, které předcházelo největší bitvu za posledních 1000 let (ale k tomu se dosteneme později). Kaspian seděl vedle svého profesora a po tichu si měnili své názory. Petr stál a opíral se o Kamenný stůl, kde seděla Lucka, a byl zahleděný do obrazu Aslana. Edmund, Zuzka a Dýnil seděli na schodech a Medvěd s kentaurem stáli po stranách. Ripčíp se procházel tam a zpět, a pořád si něco opakoval pod nosem. Lily stála o samotě v temném koutě a přemýšlela, co mají udělat.

"Měli bychom najít Aslana." řekla Lily a vykročila na světlo. Tato věta jí kroužila v hlavě už hodně dlouho a teď byla příležitost ji konečně vyslovit. Všechny pohledy se shromáždili na ní.

"Más pravdu. Ale kde ho máme hledat?" zeptal se Petr.

Lily se podívala na Lucku.

"Opravdu jsi ho viděla?" zeptala se Lily Lucinky. Lucka přikývla odhodlaně a Lily pokračovala:
"Možná bys měla štěstí i po druhé."

"Počkat." přerušil Lily Dýnil "Chcete poslat malou samotnou do lesa plného Telmarínu hledat lva?" Dýnil nechápavě ťukal očima z Lily na Petra a z Petra na Lucku, které se Lilyina propozice velmi zamlouvala.

"Budu v pořádku." řekla povzbudivě Lucka a položila svou ruku na Dýnilovo rameno.

"A nebude sama. Pojedu s ní." řekla Zuzka a postavila se k Lucce.

Dýnil si ještě nebyl jistý, ale už to nechal na pokoji. Kaspian si něco šeptal se svým profesorem, ale jinak se snažil být po tichu, protože většina byla ještě na něj naštvaná (ikdyž Lily už mu odpustila).

"Ale musíme získat holkam čas, aby měli hodně času na hledání Aslana." ozval se Edmund, který vše sledoval.

"Můžu?" začal opatrně Kaspian a podíval se nejistě na profesora, který povzbudivě přikývl, tudiž Kaspian vstal a pokračoval "Možná je Miraz krutý a zlý, ale musí uctívat tradice Telmarínu. Vždy dva vládci nebo vůdci musí stanout proti sobě v duelu na život a na smrt. Aspoň nebude prolito tak mnoho krve." Bylo to velmi moudré, ale to znamenalo, že Kaspian nebo Petr se musí postavit tváři v tvář Mirazovi, který není tak špatný šermíř.

"Vyzvu ho na souboj." řekl Petr a tím skončila porada.

                            ***
"Ahoj" řekla Lily, když přišla k Edmundovi, který si oblékal zbroj, protože půjde do táboru nepřítele navrhnout souboj.

"Ahoj" otočil se k ní a široce se usmál, ikdyž trochu nervózně.

"Chceš pomoct?" zeptala se ho a on přikývl. Přistoupila k němu a začala mu utahovat brnění.

"Myslíš, že bude bitva?" zeptal se ji. Na chvíli ji tato otázka zarazila, ale pak pokračovala ve své činnosti.

"Myslíš, že ikdyž Petr vyhraje, už budeme mít pokoj?" odpověděla mu otázkou. On neodpověděl, protože věděl, že Lily má pravdu.

"Ale teď to nerozebírejme." usmála se na něho a stoupla si před něj, aby se mu podívala do očí. Rozbušelo se jí srdce, když se podívala do těch jeho hnědých studánek. "Měl bys už jít." Otočila se na patě a vyběhla z místnosti. On stal zaraženě a pořád si vybavoval její oči. Pak šel s kentaurem a obrem do táboru nepřítele.

                          ***
"Vyzívám tě, krali Mirazi na souboj na život a na smrt. Král králů Petr." dočetl Edmund Mirazovi dopis. Kolem bylo plno Telmarínu a posluchalo ho.

"Princi Edmunde..." začal Miraz.

"Král... Král Edmund. Petr je velký král a já jsem menší." opravil ho Ed.

"No... Proč bych měl přijmout tvou nabídku?"

"Protože tak velký rytíř by se neměl leknout nějakého mladého krále.

"Dobře. Přijímám tvou nabídku."

Lily: Královna NarnieKde žijí příběhy. Začni objevovat