Kdybych byl král

14

Isaac, 15 let

Isaacovi rodiče měli oba noční směnu v práci, za což byl rád, alespoň se mohl vyspat v klidu, bez toho, aby jej někdo rušil. Měl rád ticho.

Ale už jen to, že se kamarádil s modrovlasým Noelem bylo znamení, že se klidu nikdy nedočká.

Zrzek seděl na své posteli a chystal se ke spánku, když uslyšel otevírání vchodových dveří, které zapomněl zamknout. Jeho srdce se na sekundu zastavilo a on dostal strach, že to je zloděj, nebo ještě hůř, že jsou to jeho rodiče a on se nedočká klidného spánku. Když opatrně vykoukl ze svého pokoje, zjistil, že to je někdo mnohem horší než zloděj nebo rodiče. Byl to Noel.

Měl na sobě černé kalhoty a černou mikinu, jeho modré vlasy s tím úžasně kontrastovaly. Úsměv na jeho tváři jakoby zářil.

"Máš doma rodiče?" zeptal se. Isaac nesouhlasně zavrtěl hlavou a úsměv na Noelově tváři se ještě zvětšil. Noel se vydal do jeho zrzkova pokoje a když kolem něj procházel, věnoval mu dlouhý pohled.

Sedl si na jeho postel a Isaac si sedl vedle něj.

"Můžu se na něco zeptat?" spustil Noel a prohrábl si modré vlasy. Isaac jen přikývl. Noel si několik okamžiků se sklopenou hlavou nervózně pohrával se svými prsty, pak se konečně zeptal: "Už jsi se někdy líbal?"

Isaac se nad tou otázkou musel zasmát. "Ne."

"Uděláš pro mě něco?" Noel konečně zvedl hlavu a svou pozornost přesunul na zrzka. Isaacovi se opět na sekundu zastavilo srdce. Opatrně přikývl. Hrozně se bál, co z Noela vyleze, i když to možná už tušil.

"Můžu tě políbit?" zeptal se Noel tak rychle, že mu skoro nešlo rozumět. Isaac na něj vytřeštil oči a snažil se dívat kdekoliv, jen ne na něj. Když Noelovi došlo, že se odpovědi pravděpodobně nedočká, pokračoval: "Vím, že by moje první pusa měla být od nějaké holky, ale chci, aby jsi to byl ty, Isaacu. Je to jen pusa, ne?"

Ale pravda byla taková, že to nebyla jen pusa. Byla by to jen pusa, kdyby byl jeden z nich holka, protože to by lidem připadalo normální. Přestože Isaac neměl v plánu někdy políbit holku, měl strach. Ale nakonec přikývl.

Isaac vystrašeně polkl a podíval se na něj. Chlapci se k sobě pomalu naklonili, Noel po chvíli, která zrzkovi připadala jako několik nekonečných minut, zničil přebytečnou vzdálenost mezi nimi a opatrně a poněkud stydlivě spojil jejich rty a Isaac se zamiloval.

Pro oba chlapce to bylo naprosto nové a naprosto jiné, než si to představovali, bylo to možná mnohem lepší. Po prvním krátkém a pomalém polibku se Noel o milimetr odtáhl, nepatrně se usmál a ten vytvořený milimetr okamžitě zničil a zase ho políbil. A pak zase a zase a Isaac si přál, aby nikdy nepřestal.

Modrý blonďák mu položil levou dlaň na tvář a pravou rukou ho zatahal za tričko a přitáhl si ho k sobě blíž, i když to vlastně nebylo možné.

Bylo to jiné, než tehdy, když byl Isaac zamilovaný do Micka, tedy, alespoň si myslel, že byl zamilovaný. Tehdy to nebylo skoro nic a neexistovala šance, že to Míck cítil stejně a že by z toho nakonec bylo něco. Tentokrát si byl stoprocentně jistý, že to oba cítí stejně.

Z opatrných, stydlivých a pomalých polibků se staly rychlejší a už ne tak stydlivé. Isaac si opatrně, aby nijak nezvětšil prostor mezi jejich rty, lehl na postel a Noel se lehl na něj. Nepřestávali se líbat. Noel svou pravou ruku vsunul Isaacovi pod tričko a Isaac ho tahal za vlasy.

Po několika sekundách se Isaac odtáhl a začal se smát. Noel mu věnoval nechápavý pohled, což ho donutilo začít se smát ještě víc.

"Co je?" zeptal se Noel se zvednutým obočím.

"Nic," odpověděl zrzek a znovu ho políbil, pomalu a opatrně, jako na začátku.