Kdybych byl král

16

Noel, 15 let

Když rodiče nešli do práce brzo, všichni se ráno scházeli v kuchyni a společně jedli u jednoho stolu. Dnes na snídani měli míchaná vajíčka, což vlastně nebylo nijak speciální, protože to jedli téměř každé ráno. Otec měl hlavu schovanou za novinami a v jedné ruce držel hrnek s kávou, matka v klidu jedla svou porci snídaně, Nancy se zelenými vlasy měla oči přilepené ke svému mobilu a Noel se vidličku hrabal ve své snídani a rozhodně neplánoval ji někdy sníst.

Neměl hlad a při pohledu na ty vajíčka se mu začínalo dělat špatně. Jeho hlava byla plná oranžové barvy a nemohl dočkat, až zase uvidí Isaaca a tak trochu si připadal jako malá holka.

S omluvou talíř odložil na kuchyňskou linku, oblékl si bundu a vydal se o několik ulic dál, k domu, ve kterém nebydlel nikdo jiný, než Isaac

Když došel ke dveřím, vevnitř uslyšel hlasy. Zaklepal, a během několika sekund mu otevřel zrzek, jehož vlasy byly poněkud tmavší než obvykle. Jeho pihy úžasně kontrastovaly s jeho bledým obličejem a byl tak krásný, že jen pohled na něj Noela donutil k úsměvu, a kdyby se v domě nenacházeli další lidi, byl si stoprocentně jistý, že by ho políbil.

"Modrovláska přišla," zvolal Jack sedící na podlaze, za což ho Noel probodl pohledem. Všichni v místnosti se zasmáli.

Vedle Jacka seděla Emma, vedle ní Jimmy a vedle něj další dva kluci, které Noel nikdy předtím neviděl. Noel prošel kolem Isaaca a posadil se na podlahu vedle Jacka. Byl tam teprve minutu ale už si přál, aby všichni odešli a on tak mohl být se zrzkem.

Celou dobu, kterou spolu všichni strávili, si Emma všímala Noela nějak podezřele víc, než kdy předtím, což mu rozhodně nebylo příjemné. Několikrát se ho zeptala, jestli by spolu někdy někam nezašli, načež se jí chtěl zeptat, jestli si pamatuje na ten den, někdy před šesti lety, kdy mu agresivně poškrábala obličej, z čehož mu na tváři zůstaly dvě sotva patrné jizvy. To byl jeden z důvodů, proč by s ní nikdy nikam nezašel. Další důvod byl to, že byla holka. Na její otázku, ale neodpověděl a raději odvedl pozornost jinam, protože z nějakého neznámého důvodu nechtěl ranit její city, i když si vlastně ani nebyl jistý, jestli nějaké má.

Když už konečně bylo dvanáct hodin, všichni, kromě Noela, se začali chystat k odchodu. Noel se chtěl zeptat, proč se scházeli takhle nechutně brzo ráno, když mohli ještě všichni klidně spát, ale neudělal to. Vlastně se ptal i sám sebe, proč šel takhle nechutně brzo navštívit Isaaca. Na tuhle otázku ale odpověď znal.

"Ty nejdeš?" zeptal se ho Jack, když si všiml, že jako jediný zůstával sedět na podlaze.

"Ne," odpověděl a na sekundu se podíval na zrzka, který seděl na gauči a usmíval se. Jack přikývl a s pozdravem odešel.

Noel se zvedl z podlahy a posadil se vedle zrzka.

"Jsem tak rád, že odešli," řekl a Noel a prohrábl si modré vlasy.

"Všiml jsem si, že jsi se začal sbližovat s Emmou," zasmál se zrzek a na tváři měl pobavený výraz.

"To byl jasný příklad obtěžování."

Od jejich prvního polibku uběhli už tři dny a oni se od té doby znovu nelíbali, přestože oba chtěli, tak hrozně moc chtěli, a Noelovi tahle chvíle připadala jako stvořená k tomu, aby to udělali znova.

Noel se k němu pomalu přiblížil, když je dělili už jen přibližně dva milimetry, zastavil se. Na chvíli ho napadlo, že Isaac na to všechno mohl změnit názor a že toho předchozího líbání možná lituje, ale on po několika sekundách zbývající dva milimetry zničil, a Noelovi ta myšlenka vyletěla z hlavy.

"Můžu ti říkat modrovláska?" zasmál se Isaac po několika minutách.

"Jednou mě tak nazvi a já přísahám, že tě zabiju."

Zbytek dne strávili líbáním.

-

#Noaac