Kdybych byl král

26

Noel, 17 let

"Ty vole, dívejte na ty holky."

"Tamta černovláska má super kozy."

"Super, teď se mi postavil."

"Panebože, proč se zajímáte jen o prsa? Není to to nejdůležitější."

"Ta úplně napravo a šíleně dobrý zadek."

"Panebože."

Takhle probíhala konverzace mezi Davidem, Jackem a Philipem a s každým dalších slovem, které vyšlo z úst některého z nich, se blonďákovi dělalo špatně.

Na hřišti byla parta holek, která se pravděpodobně rozcvičovala před hodinou tělocviku. Noel nedokázal pochopit, co se jim na těch holkách tak líbilo, a už vůbec nedokázal pochopit, proč se starali jen o jejich prsa a zadek. Prsa mu připadala jako nejdivnější část ženského těla, ale to rozhodně nikdy nemohl říct nahlas, protože chodil s holkou, a jako každá jiná holka, i ona měla prsa.

Bál se dne, kdy se ho někdo z jeho kamarádů zeptá, jestli už s Emmou měl sex. Neměli spolu sex, chodili spolu teprve dva měsíce, a Noelovi to ještě připadalo hodně brzo a vlastně s ní ani spát nechtěl. Nechtěl spát s žádnou holkou. Nikdy. Určitě ne po tom, co zažil sex s klukem.

Každých pět sekund se koutkem oka podíval na Isaaca, který seděl za ním. Zrzavé vlasy měl kvůli větru rozcuchané, na sobě měl košili, která na něm vypadala tak neuvěřitelně dobře, a jeho pihy jakoby zářily.

Chyběly mu jeho pihy a jeho neustále řeči o tom, že pihy nemají nic společného s krásou. Chyběla mu hebkost jeho zrzavých vlasů. Chyběla mu jeho vůně, jeho hlas, jeho dlaně, jeho tělo, celá jeho existence Noelovi tak zatraceně moc chyběla. Byl blízko, sedel jen o několik centimetrů od něj, ale i tak mu připadal hrozně daleko.

Po chvíli si koutkem oka všiml, že se Isaac zvedl a vydal se pryč. Nikdo jiný si toho nevšiml.