Kdybych byl král

21

Isaac, 16 let

Byla noc, všude byla tma, jediný zdroj světla byly hvězdy na obloze. Zrzek ležel v posteli a ze všech sil se pokoušel usnout. Byl hrozně unavený, ale i přesto nemohl usnout, už několik hodin jen ležel a díval se na bílý strop a cítil se hrozně.

Byla to Noelova vina. Úplně všechno.

Už několik dní se mu Noel vyhýbal a zrzek neměl ani nejmenší ponětí proč. Pořád přemýšlel, jestli za to může on, jestli něco udělal nebo řekl, něco, co by mohlo Noela zklamat nebo naštvat, ale nic ho nenapadalo. Vyhýbal se mu od toho dne, co mu řekl, že o něm chce říct rodičům. 

Neexistovala šance, že by to Noela vystrašilo nebo něco podobného, protože si zrzek byl jistý, že by mu to řekl, kdyby s tím nesouhlasil. Sice si nebyl jistý na sto procent, ale jistý si byl.

Mohlo se stát, že Noel na to všechno, co se v posledním půl roce mezi nimi stalo, mohl změnit názor. Třeba mu Isaac přijde nechutný a už ho nikdy nechce vidět.

Na tohle myslel často. Vždycky se ale tu myšlenku snažil rychle vypudit z hlavy, protože to přece nemohla být pravda. Doufal, že to nemohla být pravda. I tak ale cítil, jak se mu v očích vytváří slzy.