Kdybych byl král

18

Noel, 16 let

Noel cestou domů přemýšlel o tom, jak by to probíhalo, kdyby Isaaca představil rodičům jako svého kluka. V hlavě se mu už rýsovala představa: S úsměvem by Isaaca přivedl na společný oběd nebo večeři, řekl by něco jako: "Tohle je Isaac, znáte ho jako mého kamaráda, ale on to není tak úplně můj kamaráda, je to můj přítel", načež by se jeho rodiče a Nancy zářivě usmáli. Jeho otec by pro jednou neměl předsudky, ani žádné nenávistné poznámky a urážky, konečně by mu došlo, že mít za syna gaye není nic hrozného a svět se z toho nezboří, jeho máma s Nancy by se jich začali ptát, kdy se dali dohromady, a na podobné otravné otázky. Všechno by to probíhalo v nejlepším pořádku.

Ale nic nikdy není takové, jak si to představujeme.

Když dorazil domů, jeho otec s mámou seděli u stolu a vypadali šťastněji, než kdy předtím, což Noelovi přišlo poněkud podezřelé, ale neptal se, co je zdrojem jejich úsměvů, upřímně ho to ani nezajímalo.

"Máš hlad?" zeptala se jeho máma, on jen přikývl. Během pár minut mu na talíř dala zbytky z oběda - kuře a brambory, Noel si sedl ke stolu a začal jíst.

Po několika minutách jeho otec začal mluvit o něčem, co Noelovi úplně zkazilo chuť k jídlu.

"Můj kolega z práce Dawson - znáš Dawsona? - dneska říkal, že je jeho syn teplouš."

Noel cítil, jak se kousky kuřete, které spolkl, pomalu vrací do jeho krku. Uvnitř sebe začal pociťovat vztek. Jeho matka nevypadala, že by jí nová informace nějak zajímala, Noel měl ale i přesto pocit, že se na její tváři objevil znechucený výraz.

"Jsem rád, že moje děti takové nejsou," pokračoval otec a podíval se na svého syna.

Noel měl chuť mu říct, že je teplý jak radiátor a že chodí s klukem, chtěl mu říct o všech těch věcech, co spolu dělali, chtěl svého otce naštvat úplně stejně, jako on naštval jeho. Nakonec ale jen přikývl.

Noelovi se v hlavě začali objevovat myšlenky o tom, že to není správné, a kousky kuřete se mu zase začaly vracet, tentokrát to ale nemělo nic společného s tím, co jeho otec řekl, tentokrát se mu dělalo špatně ze sebe samého.

Nechtěl, aby si ho vlastní otec o něm myslel to, co si myslel o synovi svého kolegy. Nechtěl, aby ho jeho rodina nenáviděla.