Tábor / One Direction

5. Kapitola

* o nějakou dobu později *

Dobalila jsem si můj kufr , který je dost plný , ale tak je tak vše co potřebuji . Vzala jsem si do ruky telefon a začala jsem si psát s Liamem . Usmála jsem se , když jsme se dohodly že se sejdeme v takové zapadlé kavárně v Londýně . Chodíme tam celkem často .

Vstala jsem z postele a přešla jsem ke skříni a vzala si na sebe bílé šaty s páskem, lehce jsem se nalíčila a udělala si culík . Na krku jsem měla stříbrný náhrdelník co jsem dostala od Liama . Popravdě ten náhrdelník nikdy nesundávám . Na rameno jsem si dala kabelku ve které mám to hlavní co potřebuju a šla jsem dolů. Vzala jsem si boty a šla do naší kavárny .

Jakmile jsem tam přišla , tak jsem se posadila do kouta místnosti a napsala jsem Liamovi že tam jsem . Nepřišla mi žádná odpověď , ale přišla za mnou milá číšnice .

"Jako vždy ?" Zeptala se a já přikývla . Ona odešla udělat objednávku a najednou jsem slyšela u dveří zvoneček , který vždy zazní když sem někdo přijde . Podívala jsem se na mou lásku a on ke mě přišel a podal mi kytici růží . "Ahoj a děkuju " usmála jsem se a políbila ho a pak ho objala . Je to hold můj romantik .

"Ahoj , není za co zlato " usmál se a posadil se naproti mě a ta číšnice nám oboum přinesla kafe a zákusky co tu vždy jíme . Poděkovaly jsme a ona šla zas pryč .

"Víš měla jsi pravdu měly by jsme spolu chodit více na veřejnost a tak . Prostě slibuji , že od té dovolené a i na ní se vše znění . " usmál se a já přikývla . Byla jsem za to opravdu ráda .

Ještě nějakou dobu jsme si povídaly a nejen to, samozřejmě se to neobešlo bez líbání a objímání. Opravdu ho miluju a to hodně. Někdo si musí píchnout drogu aby byl šťastný, někdo kouří cigarety či pije aby se mohl odreagovat či dokonce aby byl šťastný, a já ? Já jsem šťastná , když jsem s Liamem co mi dokázal že život může být nádherný.

"Mám tě hodit domů?" zeptal se , když jsme dopily už několikáté kafe a povídaly si i když jsme věděly, že je na čase jet domů. "Ty máš auto ?" zeptala jsem se překvapeně a ano nevěděla jsem to a za ty dva roky co jsem s ním mi to nějakým způsobem uniklo. No jo hold jsem přítelkyně za všechny prachy. "Jo mám a jelikož už je tma tak tě domů hodím " zasmál se a vstal a šel k pokladně a zaplatil za naše kafé a také za jídlo co jsme tu měly.

"Chtěla jsem platit já byla řada na mě " zamumlala jsem uraženě.

"Zaplatíš příště " řekl a objal mě , moc dobře jsme oba věděly, že to dopadne jako pokaždé, že půjde a zaplatí , ale jelikož se na něj nedokážu zlobit dlouho, tak jsem nakonec souhlasila a zas byla ta, co přestala být naštvaná. On mě chytil okolo pasu a vyšel semnou ven. Zavedl mě k černému Range Roveru a já byla zatraceně dost překvapená, ale upřímně kdo by na mém místě nebyl ? Řekla bych , že by byli překvapení všichni .

"Lásko neslintej " zasmál se a já se na něj vraždivě podívala . "Zaprvé neříkej mi co mám dělat a za druhé to auto je dokonalý " řekla jsem a byla dost uchvácená. "To jsem rád zlato " zasmál se a sedl si na místo řidiče. "Nemusíš " řekla jsem a sedla si na místo spolujezdce.

Pak mě odvezl domů , a tam nastalo loučení. Já kvůli tomu , že pojedu pryč a on vlastně také, ale prý pracovně pryč. Vím, že mluví pravdu že bude pracovat jelikož ho znám a vím že by mi v tomhle nikdy nelhal a navíc bych to na něm poznala. Nakonec jsme se celkem emotivně rozloučily a já ho naposledy políbila a vystoupila z auta. Pak odjel a já mu mávala dokud nezajel za roh uličky. Poté jsem si setřela slzy a šla nahoru do mého pokoje, kde jsem se odlíčila a vykoupala , růže jsem dala do skleněné vázy. Dívala jsem se na tu kytici dokud jsem s úsměvem na tváři neusnula.

Takže nová kapitola . Vím, že nic moc , ale od příštích kapitol to bude opravdu hlavně z tábora 😊❤️