Pokračování příběhu Ona a On!
Ona: Má výčitky že utekla
On: Drogy, alkohol, přetvářky, to jsou jeho nejlepší kamarádi
Ona: Žije klidně s jejich synem v Kalifornii
On: Pokračuje v hudební kariéře, a teď objíždí celý svět s jeho tour
Ona: Snaží se...
Rozhoa jsem se, že každá část bude věnována vám všem co jste hlasovaly nebo okomentovaly předešlou část. :) snad vám to nevadí. Tuhle část jsem psala u smutných písniček v telefonu, s popcornem při ruce a ohňostrojem :D 😂 Tak jdeme na to!
,,Nebyl to normální porod Justine." Šla jsem si sednout na terasu. Protože vím, že bych se složila Justin za mnou i s Jasonem přišel a sedl si. Jasona si položil na svá stehna a pak mi věnoval celou svou pozornost.
,,Na sále jsem byla něco přes 10 hodin. Když jsem rodila, doktoři mi řekli ,že budu mít velmi těžký porod. Bála jsem se. Nebyl tam nikdo se mnou. Nikdo kdo by mě podpořil. A tak jsem prostě musela být na porod sama. Když už jsem to chtěla vzdát, doktor mi řekl že už vidí hlavičku a ať tlačím."
Udělala jsem mezi větami pauzu a utřela jsem si slzy, které mi po tvářích tekly jako ještě nikdy. Vzala jsem si od Justina Jasona a položila si ho na hruď. Pevně jsem ho objala a pokračovala jsem.,,
Zatlačila jsem a cítila jsem že je Jason už venku. Ale neslyšela jsem dětský pláč. Jasona museli oživovat. Nikdy nezapomenu na ten pohled když mi moje dítě vyselo hlavou dolů a oni ho museli celého prokrvit. Všechno bylo tak napínavé a pro mě jako matku zdrcující. Nakonec se jim podařilo Jasona zachránit. Byla jsem těm doktorům tak vděčná. Jasona pak nechali týden v inkubátoru. A pak mi řekli tu zdrcující zprávu. Řekli že Jason může mít klidně potíže s dýcháním nebo se srdcem. Řekli, že větší šance je to dýchání.Je možnost, že pokud se to neobjeví do jeho 3 let, všechno bude v pořádku. Všechno to bylo kvůli mému stresu, vytížení a málo stravování. A pak mi řekli další hroznou zprávu. Teda alespoň pro mě jako ženu. Je tu možnost že pokud otěhotním, může se stát že při porodu umřu buď já nebo miminko. Nebo že už ani neotěhotním. Ale je to jen 30% šance. "
Dokončila jsem své vyprávění a položila jsem Jasona na zem. Ten se vydal na trávník kde se posadil a hrál si s kostičkami které tu vždy má. Podívala jsem se Justinovi přímo do očí.
Jeho oči byli zalité mnoha slzamy. Jeho oči mi dávali jasně najevo že si vše dává za vinu. Jeho oči prozradili jeho pocity. Bolelo ho to stejně jako mě. Slova byli pro tuhle chvíli zbytečné. Oba jsme se topili ve svých myšlenkách. Moje myšlenky směřovali jen k němu.
Bála jsem se. Bála jsem se že tohle bude konec. Bála jsem se ,že mu možná nikdy nebudu moc dát další děti a on půjde za jinou. Byl by toho schopný? Ublížila jsem mu a jsem si toho vědoma. Ale měla jsem mu to říct právě dnes? Na den narození Jasona a den kdy jsem se všechno dozvěděla? Je tohle to správné? Taky tu je možnost že kdybych mu to neřekla teď, tak bych mi to neřekla nikdy. Ale já za to opravdu nemůžu. Možná že je jeho vina že jsem byla vystresovaná. Že jsem nejedla, že jsem byla vytížená. Ale nemůžu ho z toho vinit. Mám na tom podíl i já. Věděla jsem že čekám dítě. Věděla jsem to, ale i přes to jsem se nedokázala schopit.
Jeden pohled, jeden nádech, jeden výkřik a pak už jen pouhá tma a nic víc.
Z pohledu Justina
Je to všechno má chyba. Kdybych já blbec neudělal to co jsem udělal. Kdybych já vůl hledal lépe. Mohlo být všechno jinak. Budu si to vyčítat celý život. Přesně dnes jí to oznámili. A přesně dnes to oznámila ona mě. Bolí mě že mi už nedá dalšího potomka. Vím že ještě může. Ale já nechci. Nechci aby mi pak na sále umřela. Nebo aby mi umřelo dítě. Tohle jako otec nedovolím! Ach a Jason. Můj skřítek. Budu se za něj modlit každý den jen ať je zdravý. Protože jen díky mě se tohle stalo. A co mě bolí ještě víc? Je to to, že já sám jsem ublížil vlastní rodině. Lidem které miluju víc než sebe. Vše mě to donutilo k slzám. Každá má slza vypráví ten můj příběh. Můj příběh bezmoci, obvinění a nenávisti ke své osobě.
Vzhlédnul jsem ke Carrie. Jeden pohled jeden nádech, jeden výkřik a padala na zem. Vystřelil jsem ze židle s úmyslem jí zachytit. A to se mi také povedlo. Položil jsem jí rychle, ale opatrně na lehátko hned za ní.
,,Zlato probuď se, no tak !" nevěděl jsem co dělat. Dal jsem jí pár malých facek aby se probrala, ale ona nic. Kolem mě se seběhli dělníci, kteří tu dnes pracují. Poprosil jsem jednoho aby mi přinesl mokrou žíňku. Když jí přinesl, začal jsem Carrie otírat čelo a někdy jsem jí dal žíňku za krk. Její nohy jsem zvedl do vzduchu ,aby se jí prokrvil mozek. A po necelých 10 minutách jsem se dočkal jejích krásných hnědých očí.
,,Justine? ",,Pšt krásko, všechno je v pořádku. Miluju tě ",,I já tebe Jayi",,Posaď se a na, napij se " Pomohl jsem jí se posadit a pak jsem jí dal napít.
,,Zlato, miluju tě a vím, že tě vzalo hodně to, co si dnes před 2 roky zažila. Ale já tě i tak miluju. Nemusíme mít tedy naše vlastní děti. Můžeme si třeba nějaké adoptovat ne? Zvládneme to spolu. Stejně jako jsme to zvládli doposud. Neopustím tě znovu. Už víc ne. A dnes už žádné slzy. Tohle je šťastná událost. Tak chci vidět ten tvůj úsměv který na tobě tak moc miluju.
~~~
Oslava už je v plném proudu a já momentálně stojím s Jasonem před řadou lidí kteří mu jdou popřát. Dnes taky Carrie viděla po dlouhé době Shawna s jeho rodinou ,moji rodiče a ostatní příbuzní. Přijímám s Jasonem plno dárků od ostatních. Je tu už plná hromada dárku a to nejsme ani v půlce. Carrie je v kuchyni kde společně s mou mamkou připravuje svíčky na dorty . A proč na dorty? Jasonovi jsme nechali udělat dva dorty.
~~~
Happy birthday to you, happy birthday to you, happy birthday dear Jason, happy birthday to you.
Zahradou se ozval potlesk a moje mamka společně s Carrie přišli s dvoumi dorty. Na každém z nich byla jedna svíčka.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Nevšímejte si prosím jména a čísla na posledním dortu)
Jasonovi jsem pomohl sfouknout svíčky a pak se tu ozval znovu potlesk. Holky se vrátili s dorty do kuchyně kde je nakrájeli a začali roznášet. Pomohli jim s tím i "servírky " které jsme si na dnešek objednali. Mezitím co holky krájeli dort, já jsem si hrál s dětmi. Chvíli jsme byli na skákacím hradu, potom v loďce která sloužila jako prolejzačka a nakonec ve stanu. Pak už nás volali na dort.
~~~
Všichni už jsme po dortu a jídle a bavíme. Já jsem se postavil a zaklepal Ryanovi na rameno. Věděl o co jde a proto hned bouchl do ostatních kluků. Odešli jsme trošku dál od ostatních a stouply jsme si do kruhu.
,,Teď? " zeptal se zvědavě Fredo.,, Myslím že jo hele ",,Tak fajn bro, bude to dobrý " odpověděl Ryan. Chaz jen přikývl a všichni nakonec odešli zpátky ke stolu.
