Kronika Bradavic I - Havraní křik

XXVII. Karta se obrací

Pátek 20. září

A opět nastal ten čas. Čas vydání nového dílu Čarodějovi Zpovědny! Nikdo nevěděl, kdy přesně další číslo vyjde. Záleželo na množství senzací a materiálu, jehož doteď bylo nedostatek. Tajemný pisálek a redaktor X byl nucen upřít své slídivé oko jinam, než na milostný páreček, který ne a ne si udělat tajné milostné dostaveníčko. Dokonce propásl příležitosti, které by si mohl přikrášlit jako obvykle. Proto se musel zaměřit na mnohem všednější a nepodstatnější věci. Výsledky ve famfrpálu, pár řádku o nových hráčích, trable studentů, Protivovi rošťárny.
Ubíjelo ho to. Nemělo to šťávu ani pikantní zálivku. Prostě nic. Musel se smířit s tím, že toto číslo bude nezáživný brak. Příčilo se mu, že jeho výtvor vypadá, jako druhořadá sportovní rubrika. Nemyslitelné! Ohavné! Otřesné!
A pak mu včera z nebes přímo do klína spadlo přesně to, po čem toužil a prahl. Ta senzace zaplnila všechny titulní strany všech výtisků. Dokonalé! Přímo jako na zavolání!

Přistižena při činu!

Bellatrix Blacková včerejšího dne agresivně zaútočila na svou Nebelvírskou sestru Andromedu Blackovou, díky čemuž se Nebelvírka ocitla na ošetřovně!
Všichni známe výbušnou povahu Zmijozelky Bellatrix. Někteří z nás ji dokonce zažili na vlastní kůži! Takový neblahý osud potkal její blízkou příbuznou Andromedu. Během hodiny lektvarů se Bellatrix pokusila, úspěšně rozdmýchat hádku právě mezi ní a sestrou. Jenže po nějaké chvíli nad situací ztratila kontrolu. Byla poražena slovy a tak se rozhodla pro protiútok, za použití násilí. V afektu popadla první věc, která se jí dostala do ruky: kotlík po okraj naplněný silnou žíravinou. Nebohé Andromedě tak rozleptala téměř všechnu kůži na těle. Naštěstí pro ni se rychle dostala do rukou madame Pomfreyové, která ji dostala z nejhoršího. Stále však má hrozné bolesti.

Všichni se modlí za Andromedino brzké uzdravení.

- Váš X

„A udělám to ve velké stylu." slíbil X spokojeně sobě i novinám. Pak se ale usmál. Zvedl brk a pod svůj pseudonym načmáral ještě pár slov. Teprve pak bylo jeho dílo dokonáno a dotáhnuto k dokonalosti.
„Na mě prostě nikdo nemá!"

❇ ❇ ❇

Velká síň - 7:46

Na studenty i profesory se při snídani snesli noviny, jako těžký sníh. Zničehonic začaly doslova pršet ze stropu a rozletěli se všude.
„Dejte to pryč!" zaječela Bellatrix přes celou síň, když na titulní stránce, zahlédla sebe, jak své sestře něco v záchvatu zuřivosti chrstá do obličeje. „Nečtěte to!" z plic jí unikala panika. Jedné své mladší spolužačce vyrvala papíry z prstů a uštědřila jí facku.
Smaragdově zelený štíhlí stín se za ní náhle zjevil. Popadl ji za zápěstí a prudce ji vytáhl téměř až na špičky. Bellatrix vyjekla úlekem a bolestí zároveň.
„Tak tohle budete muset vysvětlit samotnému řediteli, slečno Blacková!" procedila profesorka McGonagallová skrz zaťaté zuby. Vzduch kolem ní se měnil v horkou páru, jak vřela vzteky. Bezohledně Bellatrix i přes její hlasité protesty odtáhla pryč z Velké síně. Pravděpodobně do ředitelny.
Sirius cítil nevyslovitelné uspokojení. Konečně ta potvora dostane to, co si zaslouží. Neubránil se krátkému úsměvu. Tentokrát by X nenakopal do zadku, ale samou radostí by ho nejspíš objal. Pohlédl Remusovi přes rameno do novin, které právě četl.
Chlapec jen vrtěl hlavou.
„Je fajn, že proti Bellatrix vznesl takový důkaz, ale opět to nafoukl. A ten dovětek je zvláštní. Nepamatuji si, že bych kdy viděl u jeho článků nějaký dovětek."
Sirius se nechápavě zamračil.
„Cože?"
Kamarád ukázal pod slova - Váš X.