/24.12. 1994/
Dívka s navlněnými hnědými vlasy, oblečená do krásných světle tyrkysových šatů sestoupila do sálu, kde konal ten Vánoční ples na počest Turnaje tří kouzelníků, o kterém snila každá dívka. Každá takováhle dívka si přála, aby ji pozval nějaký idol a kluci se zase strachovali, aby je jejich princezna neodmítla.
Jenom Maya Blacková si s tímhle nedělala hlavu a šla sama. Pořád si dokola opakovala, že má mnohem důležitější úkol, zajistit, aby Cedric Diggory přežil. Když ho viděla, jak tančí s tím klíštětem, které rodiče dali jméno Cho Changová, myslela, že hodí šavli do svého punče. Od zírání na zamilované páry jí vyrušil smích, který se ozýval z druhé strany parketu.
Maya se obrátila na tuhle stranu a zahlédla krásné blonďaté vlasy a delší zrzavé vlasy. Jasně poznala, o koho se jedná. Její starší sestra měla oblečené nádherné pěnově růžové šaty a její švagr na sobě měl padnoucí kvádro. Tančili ploužák, ale Maya poznala, jak se výborně baví. Věděla moc dobře, jak krásný jejich vztah byl, protože to znala z mnoha vyprávění. Na druhou stranu, teď když to spatřila na vlastní oči, připadala si jako ve snu.
,,Ještě jeden tanec, proším! Cede!" žadonila černovlasá dívka a tímhle si opět na sebe upoutala pozornost. Hnědovláska sledovala Cedricův přiotrávený výraz, ale už dále nechtěla sledovat, jak sladká Cho je a raději zavítala do zahrady, která byla vytvořená pomocí kouzel.
Vstoupila tam a přemýšlela nad tím, co asi zmeškává doma. Jenže potom si uvědomila, že vlastně vůbec nic, protože cestuje časem. Bylo to tak zvláštní. Snad poprvé v životě si připadala jako outsider. Z části, protože tu nikoho neznala, a také protože to dělala, protože prostě chtěla udělat něco dobrého.
Ale i přesto jí zajímalo, co asi dělá její kamarádka Emily Weasleyová, jestli ještě chodí s Robertem Hiltonem. Nebo co její neteřinka Ella, zda už provedla nějaký průšvih, kromě toho, že se pomstila Haleovi. Také jí napadl její bratr, i když jí to udivovalo. Vzpomněla si, když její strejda James říkal, že je "Alphík" jako jejich táta, že je to stejný Giacoma Casanova. A děsilo jí, představit si svého šedesátiletého tátu, jak ve dvaceti spal s půlkou hradu.
Najednou jí někdo položil studenou dlaň na rameno. Mayina reakce byla samozřejmě taková, že hbitě ucukla a pohlédla do očí tomu, kdo jí takhle k smrti vyděsil.
,,P-promiň," vykoktal, ,,nechtěl jsem tě vyděsit."
,,To je dobrý," ujistila ho hnědovláska a pokusila se o náznak úsměv, aby to vypadalo důvěryhodněji. ,,Co tady děláš, Cedricu?"
,,Schovávám se před Cho," uchechtl se a Maya se neubránila záchvatu smíchu. Když Cedric zaregistroval, jak se svíjí smíchy, musel se k ní přidat.
,,To jako vážně?" ujišťovala se Maya a opravdu jí tahle představa přišla komická.
Cedric vážně přikývl. ,,Nevěřila bys, jak je to složité."
Maya najednou nasadila seriózní a trochu ublížený výraz. ,,Tak proč s ní ztrácíš čas? Vždyť všude vykládala, jak si jí pozval."
Cedric si povzdechl. ,,To je její pohled," pokrčil rameny. ,,Ve skutečnosti je to úplně jinak. Možná to bude znít egoisticky, ale spousta holek by se mnou chtělo jít, ale myslí si, že už s někým jdu, takže to ani nezkusí. A proto zbyla ona."
,,Zní to hodně egoisticky," potvrdila mu hnědovláska pobaveně a Cedric jí sjel pohledem, který jí jasně říkal, aby sakra držela pusu. ,,Ale je na tom možná trochu pravdy."
,,Mimochodem," na něco si vzpomněl. ,,díky moc za to vejce."
,,To nestojí za řeč," mávla rukou a Cedric zašmátral v kapse od hábitu.
,,Chtěl jsem ti dát," vytáhl přívěsek na ruku a natáhl k ní ruku, jakoby jí ho podával, ,,tohle."
,,Mě?" ujišťovala se Havraspárská dívka, která se pořád musela skrývat pod pláštěm Krásnohůlek.
,,Jasně," pokýval hlavou a Maya si váhavě vzala ten náramek. Prohlédla si malého M, které bylo přivázáno na řetízku.
,,M?" znova se udivila a trochu se zděsila, proč ne L jako Louisa.
,,No, říkala jsi, že Louisa jako jméno se ti nelíbí, tak proč nepoužít tvoje příjmení," zazubil se chytře a Maya se nevyhnula úsměvu, ,,Moretzová."
,,Tak díky, Cede," podívala se mu do očí a jemu najednou poklesl úsměv.
,,Chtěl jsem ti říct, že spousta lidí se se mnou baví, jenom protože jsem šampión-"
,,-zase moc ega," uchechtla se hnědovláska, ale špinavě blonďatý Mrzimor se nenechal vykolejit.
,,-ale ty seš jiná," pokračoval, ,,nezkažená. Jako by ti na mě záleželo."
Dívka si pomyslela, že mu na něm musí asi hodně záležet, když riskovala život kvůli jednomu životu, který byl neprávem vezmut, ale než nad tím stačila hlouběji přemýšlet nebo snad odpovědět, stalo se něco, co ani jeden z nich nečekal.
Cedric ji vzal za pas, čímž k ní více mohl a přitiskl svoje rty na ty její. Maya najednou cítila, jak má žaludek v krku a nebyla si stoprocentně jistá, jestli se z té nervozity nepozvrací. On ale nekonal další krok, ale čekal, jestli mu ten polibek jeho tajemná Francouzka oplatí.
Čekání se vyplatilo, protože Maya se rozhodla, že žije proto, aby si ten život užívala a teď, když cítila deodorant Mrzimorského chytače, cítila se jako v nebi. Jako by všechno bylo krásné, jako by to všechno, co jí její starší sestra napovídala o lásce už nebyla jen báchorka z knížek a romantických sladkých filmů.
***
Tak tu máme úterní kapitolu a s tím Madrica♥♥♥
-> Sharie
ČTEŠ
Some faulting girl III. ✔️
FanfictionSpousta lidí zemřelo. Ale spousta lidí přežilo. A ti co přežili, žijou dál. Co s nimi stalo? Jak se se svým životem potýkala Skyabelle Weasleyová a její rodina a přátelé? ••• ▪Třetí díl oblíbené série Some faulting girl ▪Všechna práva patří J. K. R...