45.-Rodiče nám občas něco tají

552 57 24
                                    

/26.12. 2014, Bradavice/

,,Cože jsi udělala?" vypadlo z černovlasé dívky, které skoro spadla brada, když si poslechla svojí nejlepší kamarádku. Rudovlasá dívka se zadívala do země, protože už se nemohla dívat na ten výraz Violett Stewartové.

,,Já nic neudělala," bránila se Ella Weasleyová a zvedla ruce nad hlavu. ,,Notak, Vio! Já potřebuji tvoji pomoc!"

Černovláska pozvedla obočí. ,,Já nevím, jak ti mám pomoct. To ty musíš vědět, koho miluješ."

,,Já jenom nevím, jak to mám vyjádřit," svěsila ramena a Violett ji chápavě poslouchala. ,,Hale se vrátil a na jeho tátu zaútočil nějaký magor z Bulharska! Nemůžu mu teď říct, že se s ním rozcházím."

,,A místo toho mu budeš lhát?" zeptala se jí s přivřenými víčky. ,,Ello, seš si Benem jistá? Vždyť ho vůbec neznáš."

,,To není pravda," zakroutila hlavou Ella, protože jí přišlo, že ho musí bránit. Vždycky slýchávala historky od svého strýčka Harryho, jak se on a Zmijozelský Draco Malfoy nesnášeli. Sice někde v hloubi srdce se vždycky studentů ze Zmijozelu trochu bála, ale Benjamin Cooper ji přesvědčil o opaku. ,,Je jedno, že nechodí do Nebelvíru jako Hale. Je jedno, že nehraje famfrpál jako Hale."

,,Pochop to, Ello. Jestliže Gibsona Walkera napadl smrtijed, myslíš si, že je vhodná chvíle se bavit se Zmijozelem?" napověděla jí Violett a Ella si položila čelo do dlaní.

,,Proč spojuješ každého Zmijozela s Smrtijedem?" nechápala Ella a její černovlasá kamarádka pokrčila rameny.

,,Já proti Benovi nic nemám," rozhodila rukama, ,,ale upřímně ho moc neznám. A pokud by se Hale Walker dozvěděl, že si se s ním rozešla kvůli Zmijozelovi, který možná patří k Smrtijedům, k lidem, co napadli jeho tátu-"

,,Jasný, chápu, co tím naznačuješ," mávla rukou rudovláska, ,,ale já k Benovi něco cítím. Když jsem s ním, cítím se šťastná a bezstarostná. Prostě ho miluju."

,,A co Hale?" otázala se Via. ,,Toho už nemiluješ?"

,,Já mu nedokážu věřit," odvětila smutně. ,,Pořád se mi v hlavě přehrává ta noc."

,,Takže si vybereš Bena," odhadla černovláska.

,,Jo, takhle to udělám," přitakala zrzka. ,,Už nemůžu lhát. Ani sobě, ani ostatním."

°°°

Virginia Dragoniv odcházela ze sovince s dopisem od své matky. Bála se ho otevřít, protože v hlavě vymýšlela více a více příšerných a strašidelných představ, co by jí její matka, Nikolina, mohla napsat. Pohlédla na obálku a zahlédla svoje jméno, Virginia Balevski. Věděla, že takhle se jmenovala její matka za svobodna. Nechápala, ale, proč ji na obálku dopisu napsala takhle.

Když dopis četla, třásly se jí ruce a snažila se text přečíst.

Ginio,

v Bradavicích už není bezpečno. Ty víš, kdo byl tvůj děda. Nikdo se nesmí dozvědět, že jsi jeho vnučka a já jeho dcera. Pokud můžeš, vyhýbej se Haleovi Walkerovi a každému, kdo s ním má nějaké vazby. Zatím o jeho činech moc lidí neví, ale to neznamená, že tomu tak bude napořád. Nikomu neříkej o tom, kdo je tvůj děda, protože bys tím ohrozila nejen sebe, ale i mne a i tvojí babičku. Pokud to bude nutné, stěhujeme se do Bulharska a ty dokončíš školu v Kruvalu.

Mám tě ráda,

Máma

Nemohla si pomoct, ale z toho dopisu cítila, jako by jí vyhrožovala. Štvalo jí to, ale vždycky si myslela, že jí její matka miluje. Problém byl v tom, že teď jí všechno naznačovalo, jako by tomu tak nebylo. Její matka už se nepyšní příjmením jejího otce, nařizuje jí, aby se chovala jinak.

Najednou narazila do nějakého člověka. První, co z něj spatřila byly po ramena dlouhé černé vlásky. Druhou známkou, podle které ho poznala, byl jeho parfém. Zvedla oči a omylem upustila svůj dopis, aniž by si toho všimla. Zabývala se totiž Alphardem Blackem, na kterého právě narazila.

,,Co děláš tady? Copak ti není zima?" zeptal se jí a blondýnka převrátila očima.

,,Neměj péči, Blacku," odsekla mu Virginia a Alphard jí zastavil.

,,Co se děje, Gin?" chtěl vědět černovlásek a chytl ji za paži, aby mu nemohla utéct. Ale ona se ohnala a vzpomněla si na chvíle, kdy se s ním líbala a dělala i horší věci. Naskočila jí husí kůže a snažila se mladého Blacka obejít.

,,Nic se neděje, idiote," odbyla ho Virginia. ,,Jdu dovnitř, je mi zima."

°°°

Hayden Bartemius Skrk, kterého všichni znali jako Benjamina Emanuela Coopera, neustále přemýšlel. Bylo sice pár lidí, kteří doopravdy věděli, kdo on doopravdy je. Problém byl v tom, že tihle lidé ho za tu pravdu buď nesnášeli nebo využívali. Přemýšlel nad tím, jaký by byl otec, jak by chodil do normální práce, jak by zval svojí manželku na večeře. Věděl, že se tohle nikdy nestane. Tak moc si sice přál, aby tou manželkou byla Ella, ale on v to nevěřil. Už dávno měl přestat žít v představách.

Najednou se otevřely dveře. V nich stál jeho kamarád, Jonathan Williams, a vedle něj nějaká blonďatá holka.

,,Tahle kráska tě chtěla zoufale vidět," ušklíbl se až škodolibě Jon a zase za sebou zavřel dveře.

,,Ty si mě nepamatuješ?" přivřela na oko smutně, když spatřila Bena, jak si ji měří. Blonďatá dívka na sobě měla krátkou sukni do půlky stehen a tílko, které obtahovala její tělo. Její čistě blonďaté vlasy měla rozpuštěné a roztomile se jí vlnily.

,,Ne," zavrtěl hlavou a vyskočil z postele. ,,Co chceš?"

,,Jsem Tanya Yaxleyová," představila se holka. ,,Mám ti vyřídit vzkaz od tvé matky, Hayi."

Ben se otřásl, když slyšel svoje pravé jméno. Když občas mluvil s Gauntem, slyšel o Corbanovi Yaxleyovi, ale netušil, jak je tahle holka s ním příbuzná. Snažil se ovšem, zachovat si sebevědomý a nelítostný postoj, přesně jak chtěl.

,,Co mi má Nadia říct?" zajímal se hnědovlásek a Tanya se znovu ušklíbla.

,,Ne od Nadii," vyvedla ho z omylu, ,,od Proximy, tvé pravé matky."

,,Aha, od té ženské, co mě nechala na chodníku," zašklebil se Ben. ,,Co mi chce ta čarodějnice?"

,,Prohlédni si mě dobře, Haydene," ucukl se jí koutek, ale Ben nechápal její slova. ,,Už se nebudeme vídat jen při lektvarech. Až skončí škola, a až ty dokončíš svůj úkol, vezmeme se."

°°°

Tak co si o téhle kapitole myslíte? A mimochodem.. jak se těšíte na Vánoce?

-Sharie

Some faulting girl III. ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat