/24.11. 1994, Bradavice/
Hnědovlasá dívka se stejnou barvou, jako byly její oči seděla na tribunách a čekala, až šampioni budou soutěžit. Po chvíli zahlédla Cho Changovou, jak opouští stan, kde šampioni pobývali, z čehož pochopila, že první úkol za chvíli začne, protože moc dobře věděla, jak se ta japonka, nebo čí že je, na něj lepila.
Maya měla dobrý odhad, protože se za chvíli ozval Ludo Pytloun. ,,Vítejte všichni! První úkol je před námi a jako první předstoupí.. Cedric Diggory!"
Z altánku doopravdy vystoupil blonďatý kluk, oblečený do žlutočerných barev, své koleje. Většina Bradavických studentů se rozeřvaly nadšeným potleskem, byla slyšet hlavně černovlasá Cho Changová, kterou už od první chvíle Maya neměla příliš v lásce.
Do arény byl vpuštěn Cedricův drak. Cedric vytáhl svou hůlku a proměnil kámen v psa, který draka zabavil, takže on si mohl bez komplikací své zlaté vejce vzít.
,,Bravo! To bylo opravdu pěkné!" vykřikl Pytloun, když Cedric zvedl své vejce do vzduchu. Celý dav se hlasitě rozjásal, že jejich favorit splnil první úkol. Dokonce i Maya mu decentně zatleskala, protože jí přišlo blbé, aby tleskal a nepřátelské škole. ,,A teď, jaké známky mu udělí porota!"
„První šampión to tedy má za sebou, a ještě nás čekají čtyři!" zvolal a obrátila se ke stranu. „Slečno Delacourová, mohu-li prosit!“
Všichni studenti z Krásnohůlek napjatě vyčkávali, jak si Fleur povede, ale když Maya spatřila, jak se třese, moc důvěry v ní nevkládala.
Fleur se všemožnými kouzly snažila draka obalamutit a Ludo Pytloun to samozřejmě horlivě komentoval.
„Nevím, opravdu nevím, jestli to bylo rozumné!“ povídal a po malé chvíli Fleur své vejce dostala. „Óó… tohle bylo těsně! Teď opatrně… dobrý bože, už jsem si myslel, že ji drak dostal!“
Fleur odešla k madame Maxime, které se na tváři objevil široký úsměv a tleskala společně s ostatními studenty Krásnohůlek. Maya zase tiše zatleskala, protože ona doopravdy nebyla Louisa Moretzová z Krásnohůlek, ona byla Maya Blacková z Nebelvíru!
„A tady máme pana Kruma!“
•••
Charlotte se jen tak potloukala po chodbách, protože zrovna nechtěla sama pozorovat ty zamilované hrdličky, jak tancují.
Najednou narazila na Teddyho Lupina, jak jde rychlým krokem proti ní. Měl na sobě roztrhané džíny, tričko s nápisem Zombie a vlasy si změnil na zeleno, díky jeho metamoformágské schopnosti, kterou měl.
,,Charlotte," vydechl s úšklebkem. ,,Neviděla si náhodou Lorcana?"
Blonďatá dívka ztuhla, protože si nebyla úplně jistá, jestli už o Hope a Lorcanovi neví.
,,Ne," zavrtěla rychle hlavou. ,,Proč?"
Než ale stačil mladý Lupin odpovědět, oba dva zaslechli nějaké hlasy.
,,Půjdeme ke mně, nebo k tobě?" zachichotal se první hlas, a blonďatá dívka se zděsila, když ho poznala.
,,Už mě bude určitě Teddy se svojí spřízněnou duší, Vicky Lupinovou," odpověděl pobaveně chlapec, a už i teď Teddy pochopil, kdo to tady mluví.
Charlotte se snažila, co nejdrůvěryhodně zakrýt fakt, že ví, kdo to je. Edward Lupin se totiž na patnáctiletou Weasleyovou tázavě podíval a vydal se za roh chodby, kde to už spatřil na vlastní oči.
ČTEŠ
Some faulting girl III. ✔️
FanficSpousta lidí zemřelo. Ale spousta lidí přežilo. A ti co přežili, žijou dál. Co s nimi stalo? Jak se se svým životem potýkala Skyabelle Weasleyová a její rodina a přátelé? ••• ▪Třetí díl oblíbené série Some faulting girl ▪Všechna práva patří J. K. R...