Some faulting girl III. ✔️

39.-Narodila jsem se včera

/30.5.1995, Bradavice/

Od druhého úkolu uběhlo už pár měsíců a zbývalo už jen pár hodin k tomu, aby všechno nabralo konec. Hnědovlasá dívka moc dobře věděla, že se její pobyt v minulém století blíží ke konci. Čekala před Mrzimorskou věží a znovu a znovu si přeříkávala slova, která mu řekne.

Cedric Diggory, ten tajemný a pohledný kluk jí najednou obrátil život vzhůru nohama a ona věděla, že vzdát se té idylky nebude zrovna jednoduché. Nikdy se totiž nezamilovala a nevěřila a spřízněné duše. Ale teď, když poznala Cedrica, všechno se změnilo.

Jenže ona si byla moc dobře vědoma toho, že v tomhle světě nemůže zůstat déle než deset měsíců. Napadla ji možnost, že by mu i všem ostatním vymazala paměť a chystala se to udělat. Znovu si připustila, jak se zamilovala. Znovu poznala, jak láska bolí. Znovu se nesnášela za to, že ho přijme zapomenout na to, jak ji miluje.

,Byl to krásný rok, ale je u konce, May,' našeptával jí ten hlas, který v sobě měla, ,ty se probudíš ze svého snu a budeš doufat, že Cedric Diggory, ten přebytečný, prožil krásný život. Až se vrátíš, ujistíš se, že si našel překrásnou manželku a bude s ní mít hodně dětí."

Zahnala svoje slzy, protože najednou zahlédla svého kluka, člověka, kterého milovala. Blonďatý chlapec ale nemohl přehlédnout si slzy, které se Maye nepodařily skrýt. Přistoupil k ní a palcem jí slanou kapku setřel.

,,Co se děje, Lou?" zajímal se, ale snažil se na ni netlačit. ,,Proč brečíš?"

,,Musím ti něco říct," polkla dívka a rozhlédla se okolo, ,,ale nesmí to být tady."

Cedric chápavě přikývl a vzal jí za její levou ruku. Maya, ačkoliv to nechtěla, sjela pravou rukou do své kapsy, kde už na ni čekala její hůlka. Celou cestu mlčela, protože si potřebovala utřídit myšlenky.

,Ale notak, to kouzlo znáš,' pověděla si a společně se zastavili až v sovinci. Moc lidí tam nechodilo, hlavně ne v tuhle dobu. Sedla si na lavičku a zhluboka se nadechla. ,Musíš to udělat. Je to takhle nejlepší.'

,,Co se děje, Louiso?" znovu položil tu otázku a začínal vymýšlet horší a šílenější teorie, o tom, co by se mohlo dít. ,,Louiso Moretzová, já tě mi-"

,,Já nejsem Louisa Moretzová," vyslovila tu větu a uvolnila ruku, okolo svého zápěstí. Cedricovi tato věta několikrát zazněla v uších, ale ani po páté ji nedokázal pochopit.

,,O čem to mluvíš, Lou?" přivřel nechápavě oči, Maya vytáhla ruku z kapsy a zavrtěla hlavou.

,,Žádná Louisa, žádná Francouzka," pověděla mu s povzdechem. ,,Já jsem Maya Blacková."

,,Maya Blacková?" zopakoval její jméno a dal až moc dobře najevo, že její příjmení zná. ,,Jsi příbuzná s Blackem? S tím Blackem, co utekl z Azkabanu?"

,,Je to ještě horší," musela přiznat. ,,Momentálně je mi den."

Cedric svůj obličej zdeformoval tak, že Maya pochopila, že jí absolutně nerozumí. Proto se rozhodla, že mu řekne pravdu. Už byla unavená z toho, mu lhát. Byla unavená z toho, lhát sama sobě.

,,Narodila jsem se 29.5.1995 Scarlett Jamesové a Siriusovi Blackovi," pokračovala. ,,Jsem Jamesová a Jamesovi jsou přezdíváni jako ,Páni času'. Když mi bylo sedmnáct, našla jsem obraceč času. Vrátila jsem se do minulosti, protože ty si zemřel, Cede. Zemřeš při třetím úkolu a já jsem se rozhodla, že se vrátím v čase, abych tě zachránila."

Blonďák pořád nic neříkal, a proto se Maya rozhodla, že to ticho vyplní. ,,Budu chodit do Havraspáru, do stejného ročníku jako Ella Weasleyová, dcera Belle a Freda. Vím, kdo přežije Bitvu o Bradavice, která se bude bojovat za tři roky. Vím všechno do roku, 2014."

Cedric se zvedl z lavičky, chvíli chodil sem a tam a vlastně se snažil vstřebat, že holka, kterou miloval mu celou tu dobu lhala. Nechtělo se mu věřit, že je tohle možné. Proč se musí zamilovat takhle blbě, do takovéhle prolhané podvodnici.

,,Celou dobu jsi mi lhala!" zařval naštvaně a i Maya se zvedla. ,,Já se do tebe zamiloval! Plánoval jsem toho tolik! Chtěl jsem s tebou bydlet! A ty si mi celou dobu-"

,,Já vím," řekla polohlasně a tohle jakoby Cedrica uklidnilo. ,,Měla jsem ti to říct, ale.. ale bála jsem se."

,,A proto si mi lhala?" pozvedl obočí a ona sklopila hlavu.

,,Chtěla jsem tě zachránit," pípla zklamaně. ,,Nikdy jsem nečekala, že se do tebe zamiluju, Cede."

,,Proč ti tohle nevěřím?" přimhouřil smutně svoje hnědé oči a zkoumal dřevěnou podlahu sovince. Maya, která byla o nějaký kus menší než Cedric, takže k němu přistoupila, snažila se vyhledat jeho oči a navázat s ním kontakt.

,,Chápu, jestli mě budeš nesnášet do konce svého života," odmlkla si, ,,ale já se sem nevrátila, abych zamotala hlavu chlapovi, který je o dvacítku starší jak já."

,,Takže ses prostě rozhodla, že zachráníš život někomu úplně náhodnému," nakrčil ramena a Maya si povzdechla.

,,Je to vážně tak těžké tomu uvěřit?" ujišťovala se. ,,A nebylo to náhodně, Cede."

,,Možná bych měl umřít," usoudil po chvíli ticha a Maya ho najednou silně vzala za paži.

,,To už nikdy neříkej!" nakázala mu a pozvedla ukazováček. ,,Měla jsem v srdci prázdno a neviděla jsem ve svém nudném životě smysl, ale tys mi ho ukázal! Konečně jsem našla někoho, u koho se ráno probudím a můžu říct, jak jsem šťastná."

Blonďatý mladík byl jenom kousek od hnědovlasé krásky a nemohl přestat myslet na to, jak rád by jí políbil. Stěží se udržel, ale Maya pokračovala, čímž mu jeho možnost zničila. ,,Ty třetí úkol přežiješ, uděláš OVCE a budeš si užívat života. Najdeš si někoho, kdo tě bude milovat-"

,,Já nikoho takového nechci," řekl jí do očí a Maye přeběhl mráz po zádech. I ona najednou cítila, jak moc ho chce políbit, jak moc s ním chce být. ,,Já chci tebe, jenom tebe."

,,To nejde," sklopila řasy a tím přerušila jejich pohled. ,,Musím se vrátit."

,,Teď?" chtěl vědět Cedric a z jeho hlasu byl jasně slyšet ten smutek, nářk, úzkost.

,,Po konci turnaje," opravila ho. ,,Až budu vědět, že jsi naživu."

,,Co když uběhne těch sedmnáct let, ale já do tebe budu pořád zamilovaný?" namítl chlapec a Maya zamrkala očima, aby zakryla svoje slzy.

,,Já nevím," pokrčila rameny. ,,Cede, až budeš procházet tím bludištěm-"

,,Bludištěm?" divil se šampión a hnědovláska pokývala hlavou.

,,Nesmíš se dotknout toho poháru," radila mu Maya. ,,Je to past a oni chtějí Harryho a Belle, ty bys zemřel, jako přebytečný."

,,Belle Jamesová a Harry Potter," zamumlal si pro sebe Cedric a Maya zavřela oči. Tak hrozně jí to trhalo srdce, ale bylo to takhle nejlepší. Pořád zvažovala tu možnost, že mu jednoduše vymaže vzpomínky a on na všechno zapomene, hlavně na ni. Mohl by být s Cho Changovou, která ho má asi alespoň trochu ráda, ale ona tohle nechtěla udělat.

,,Už půjdu," zabrblala do země a bez posledního pohledu z očí do očí se vydala k východu. Vlasy jí spadaly do obličeje a nalepily se na slzy, které už nedokázala dál držet na uzdě. Doufala, že dokázala udržet svůj vzlyk v tajnosti, aby si toho Cedric nevšiml.

Cedric stál na tom samém místě jako přibitý a v hlavě mu běhalo tolik myšlenek. Jednu z nich ale musel říct nahlas. ,,Já tě miluju, Mayo Blacková."

°°°

Před chvíli jsem to znovu četla a opět jsem brečela jak želva :D :'( Budu moc ráda za každý komentář <3

-Sharie