Does love exist..?

IX

Otevřela jsem oči a zamžourala před sebe unavenými víčky. Slunce zářilo skrz závěsy a ozářilo tak celý pokoj. Nebyla jsem nijak překvapená tím, kde se nacházím. Jen jsem nijak zvlášť neuvítala to, že místo na měkké posteli, ležím na zemi. Tak trochu tvrdé a studené zemi. A hodiny nade dveřmi ukazují pár minu po 8 hodině a kalendář zase pondělí. A dneska nebyl žádný svátek ani prázdniny a mě škola začíná v 8 hodin. Přesto, že jsem přijala všechny tyhle fakty, moje tělo nějak odmítalo vstát. Jako by mozek nepracoval ještě na takové obrátky, aby mě zvedl na rovné nohy a dovolil být naprosto zmatená a naštvaná.  Jen jsem ležela a vlastní hlas mi napovídal, že nejlepší, co bych mohla udělat, bylo, na všechno se vybodnout. A mě se tahle myšlenka opravdu líbila. 

Bylo mi horko. Neskutečné horko, ale po mé kůži stékaly ledové potůčky potu. A svaly jsem měla ztuhlé. Zavřela jsem oči. A jednoduše usnula.

..

,,Fajn a teď si nemůžu lehnout, protože jsem příliš hodný."

Protentokrát můj mozek fungoval až moc rychle. A já se vyšvihl do sedu v takové rychlosti, že jsem málem udělala kotrmelec dopředu. Zamžourala jsem očima abych si zvykla na světlo a zaostřila pohled před sebe. 

,,Když mě budeš chtít příště vylekat, varuj mě předem." Podívala jsem se na Issaca rozšířenými očima.

,,Kolik je hodin?" zeptala jsem a začala vstávat z postele, na kterou nemám tucha, jak jsem se dostala. Nechápavě jsem se na ní podívala, jako by mi mohla odpovědět. 

,,Je 5 odpoledne a ty jsi pako," pronesl. Podívala jsem se jeho směrem. Na rtech mu vidněl jízlivý úsměv a oči měl lehce přivřené. Protřela jsem si rukou unavené oči a povzdechla si.

,,Já zaspala."

,,A celkem dost." 

,,Proč jsi mě neprobudil?" zeptala jsem se a zpět se posadila na postel za mnou. Jeho tvář se zkřivila do zranitelné, na což jsem se zamračila. Hned na to se ale opět lehce usmál.

,,Měla jsi noční můry. Ráno jsem tě zkontroloval a měla jsi horečku, tak jsem tě nechal spát," řekl a zavřel na chvíli oči. ,,Ale proč jsi spala na zemi, když jsem přišel, to netuším," podíval se na mě a poukázal na mě prstem.

,,Asi jsem spadla.."

,,To tě neprobudil pád?" zeptal se nechápavě.

,,Asi jo, nevím. Ale neměla jsem tu energii zase vstát," povzdechla jsem si. ,,Měl jsi jsi mě probudit, školu bych zvládla. Viděl jsi mou docházku? Je opravdu mizerná! A já nechci dělat žádné půlroční testy navíc," pronesla jsem a zamračila se.

,,Tak promiň, příště tě probudím aby sis mohla hrát na drsňačku," jeho slova mě zarazila. Sklonila jsem hlavu ke svým spojeným rukou. 

,,Ječela jsi ze snu a brečela Rose. A sakra máš na to právo. Je to přesně rok co umřel tvůj táta a tvoje máma zase začala pít. Já tě znám a vím, že jiné kamarády mimo mě nemáš. A vím že je nepotřebuješ. Ale sama být nemůžeš," řekl Issac. Zvedla jsem hlavu a podívala se do jeho oči. 

,,Já křičela?" zeptala jsem se překvapeně. ,,Sakra já nechtěla nikoho probudit," dodala jsem omluvně. 

,,Nejradši bych ti vrazil pěsti Rose. S tímhle přístupem v životě neobstojíš."

,,To se mám začít litovat nebo co? Já už svou dávku lítosti spotřebovala a teď potřebuji facku, která mě postaví na nohy Issacu, žádné hloupé slzy," řekla jsem tišeji, než jsem měla v plánu.

,,Fajn."

,,Fajn?" 

,,Fajn. Dělej co chceš."