XXV

26 1 2
                                    

,,Jenom chvilku? Mám zásobu vína a jsem ochoten ho otevřít kvůli tobě."

,,Asi si nikdy nezvyknu na to, že si kluk a máš rád víno."

,,Tímhle tím škatulkováním, že muži mají mít rádi pivo a ne víno se totiž nenechávám ovlivnit. Ale zpět k tématu, co ty na to?"

Zamyslela jsem se na moment, na co hned zareagoval.

,,Dáme si víno, čistě jako kámoši, bez jakékoliv trapné situaci bez romantických keců a jakéhokoliv snažení o tělesný kontakt."

Zadívala jsem se na něj a pomalu kývla hlavou.

,,Stejně by to k ničemu nevedlo, mám krámy," pokrčila jsem rameny.

Slyšela jsem jen jak se uchechtl.

,,Ne že by mi to nějak stálo v cestě. Alee spíš se bojím tvojí změny nálad.
Občas jsi fakt zlá."

Zkřivila jsem se po uslyšení jeho věty. Přendala jsem si mobil z jedné ruky do druhé.

,,Tak co?"

Chvíli jsem jen sledovala věci přede mnou, než jsem se ozvala.

,,Jo."

,,Co jo?"

,,Jo dobře, dáme si víno."

Na moment jsem slyšela jenom jeho dech, než zase promluvil. ,,Dobře, super, vyzvednu tě v 7, jelikož akorát jedu kolem. Zatím." A než jsem stihla cokoliv říct, tipnul hovor. Odtáhla jsem si mobil od ucha a jen se na něj dívala, zatím co se v mé hlavě mihalo tak milion myšlenek, ale mimo to, žádná z nich nedávala moc smysl. Proč přemýšlet nad něčím, co stejně nevyřeším?

...

Odbila přesně 7 hodina, když někdo začal snad po celém sousedství troubit. Otevřela jsem proto okno, nahnula jsem se přes něj a zahlédla tak zamračeného Issaca, s jednou rukou přehozenou přes otevřené okénko od auta a druhou mačkající klakson. 

,,Ještě chvíli!" zavolala jsem na něj a okno zatřásla.

,,Ale dělej Largová!" zaslechla jsem ještě, než jsem si přes hlavu přetáhla černý svetr a oblékla si  bundu a boty. Pak jsem jen porvala batoh, ve které byla poskládaná vodnice, seběhla jsem schody a ještě s jednou kontrolou toho, jestli jsem opravdu na nic nezapomněla, jsem se vydala k Issacovému auta. Přeběhla jsem přes cestu, obešla auto a než jsem úplně nasedla, Issac stáhl okénko a naladil rádio. 

Zavřela jsme dveře a Issac nastartoval a vyjel na cestu.

,,Tak co? připravená na hodně vína a Issaca?" sice se díval na cestu, ale i tak vím, že se mu v otázce zvedlo levé obočí.

,,Víc něž kdy jindy."

,,A náladu máš? Jelikož já nemám doma žádné karamelky, takže tě nijak neuklidním kdyby něco," pronesl s jízlivým úsměvem.

,,Mám vodnici, bude hodně vína a tebe, tak snad není možné, aby mi jí nějaké hormony zkazily."

 ,,Fajn."

..

,,Prosím opatrně s tím uhlíkem, nebo ti spad--"

,,Upss."

Rychle jsem mu s ruky vytrhla kleštičky a popadla mezi ně uhlík, který už stihl udělat díru v chlupatém koberci a trošku ho přiškvařit.

,,Ty jsi fakt nemehlo," položila jsem jej na korunku dýmky vedle druhého a přikryla je.

,,Já za to nemůžu ale."

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 30, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Does love exist..?Kde žijí příběhy. Začni objevovat