Další den, další problémy

Úvod

pozn. autora: "U této knížky se budeme střídat ve psaní kapitol, tato úvodní kapitola je výjimka.  Začínám psát já, pak je má část oddělena a pokračuje @Popcorn_Nicoll. Pak už se budou, jak jsem říkala, kapitoly klasicky střídat."

Ráno mě probudil budík. Měl jsem tu písničku rád, ale potom co mě budila den, co den, tak mě neskutečně štvala. Prostě není moc dobrý nápad si dávat jako budík vaši oblíbenou melodii.

Odhrnul jsem deku, rozmrzele jsem se začal zvedat, neměl jsem rád vstávání, hlavně ne dnes. Dnes totiž jdu na jinou školu. Ptáte se proč, nastupuji na novou školu, není to kvůli tomu, že bychom se stěhovali, žijeme stále na stejném místě, je to kvůli mé matce.

S mým otcem se rozvedla již dávno, teď už nám od něj přicházely jen alimenty.

Máma s tátou se seznámili v posledním roce základní školy, když se sem táta s rodinou přestěhoval a začal chodit s ní do třídy. Stali se z nich kamarádi. Na začátku třeťáku šli spolu na jeden šílený večírek, kde to přehnali s alkoholem, další ráno se probudili spolu v posteli a máma potom zjistila, že otěhotněla.

Byl to skandál, moji mámu vyhodili z domu, a tak bydlela u táty a jeho rodičů, později se mým rodičům podařilo sehnat si malý byt, ale bylo toho na ně moc, měli školu, můj táta si musel najít práci a máma byla těhotná, a když jsem se narodil já, bylo to ještě horší.

Nějaké roky spolu byli, dokonce se mezi nimi rozvinula láska, proto se vzali, ale ta láska byla vrtkavá a nestálá, po krátké době vymizela, i jejich tak vřelý přátelský vztah, už dávno vymizel, byli to jen dva odcizení lidé, kteří sdíleli jedno dítě. Na začátku toho všeho si slíbili, že se nerozdělí, že se nikdy nerozdělí a budou se o mě starat, ale nešlo to. Hádali se, nestačily jim peníze, byt se začal pomalu rozpadat, táta měl problém se svým nadřízeným,...Vše se začalo hromadit, a tak se to stalo, po miliónté hádce se rozhodli, že to ukončí.

Máma se s tátou rozvedla a já byl přidělen do její péče, táta se nehádal, prostě odešel. Měl bych ho nenávidět, že se na mě prostě vykašlal, ale upřímně mě je to fuk, prostě se to stalo, když mě nechce, tak mě nechce, vědu z toho dělat nebudu. Od toho soudu jsem ho neviděl.

Problém nastal s bydlením, rodiče mámy se k ní dávno obrátili zády, máma si myslela, že ji celá rodina odsoudila, ale tak to nebylo, její starší bratr jí nabídl pomocnou ruku. Byl tenkrát už dva roky rozvedený, jeho manželka ho totiž podváděla se svým obvodní lékařem. Ale dům mu zůstal, žil v něm on, jeho dva synové a dcera, mí bratranci a má sestřenice.

Takže v mém novém domově byl pěkný blázinec, byl to pro mě vážně nezvyk Nejsem moc člověk, který by se nějak výrazně projevoval, ale mí bratranci, kteří jsou o rok starší než já...už od malička měli rádi vtípky, takže jsem se já někdy stával terčem těch jejich vtípků. Potom tu byla ještě má sestřenice, která je o dva roky mladší než já, ráda lidi poučuje a kritizuje je.

Ale zpátky k tomu, proč jdu na novou školu, předtím jsem chodil na jinou střední než mí bratranci, a to bylo dobrý, protože jsem měl klid, ale nechápal jsem, proč to máma udělala, později jsem zjistil, že mě na tu střední dala proto, že na ní chodila taky.

A po pár měsících zjistila, že jeden z učitelů na dějepis je její bývalý spolužák ze střední. Začala se mě na něj vyptávat, já jsem jí o něm nic říct nemohl, protože jsem ho na dějepis neměl. Tak ho jednou navštívila sama.

A pak to začalo, rozvinul se mezi nimi vztah a mě po krátké době došlo, že to není ten vztah, kde lidi spolu chodí, že jde jen o sex, když jsem spatřil, jak se ten jmenovaný profesor dějepisu líbá s mojí profesorkou na matematiku, která je opřená o kopírku v kanceláři.

Ze začátku jim to vycházelo, ani jednomu to nevadilo, ale pak se to změnilo, když ten profesor dějepisu požádal nějakou ženu o ruku. Potom už to máma nezvládla, už o něm nechtěla ani slyšet, ale přestěhovat pryč jsme se nemohli, neměli jsme peníze, ale dát mě na jinou školu, aby o něm slyšela, co nejméně...to prostě nebyl problém.

Kdybych aspoň přestupoval na začátku roku nebo v pololetí, bylo by to v klidu, ale já přestupuju v půli druhého měsíce od začátku školy, to my už předem dává nálepku toho divného kluka.

Unaveně jsem se nadechl a vydechl, převlékl jsem se a vyšel ze svého pokoje.

_________________

Zajímalo by mě, jestli nás někdo trestá schválně nebo je to každodenní karma, že musíme vstávat každý den na ten otravný zvuk, který vychází z budíku. Proč by sis měla dávat nějakou svoji oblíbenou písničku na mobil, když můžeme využít budíky. Taky tě mám ráda, mami.

Existoval by aspoň jeden rok, kdy se roční období trefí do měsíců? Ani bych se nedivila, kdyby najednou v říjnu začalo sněžit. Nesnáším studená rána. Ten pocit stoupnutí bosýma nohama na chladnou podlahu a natáhnout se pro huňaté ponožky. Už jen z toho mi naběhla husí kůže.

Máma je bohužel taková, že se zastává pravidla "nic ti nebude ležet na zemi". A pokud něco bude ležet na zemi - skončí to v koši. Doslova. Potom se můžete mé mámy zeptat kam to zmizelo a její hláška ztratilo se to v černé díře, vás nemine.

Mé věčné převalování v posteli je tak příšerné. Nedokážu se vyhrabat z postele, aniž bych si nepřehrávala, co se dneska bude dít.

Pondělí, 9. října 2017, 6:08. Jen ze slova pondělí se mi zvedá žaludek. Třetí ročník na střední běží už měsíc a já se rozhodla ukončit trápení na mé staré škole a začít od znova.

Neměla jsem ani pořádný důvod opouštět svoji starou školu. Ale nějakým způsobem mi to tam nesedlo. Nepochopila jsem, že mi to ani moje máma nechtěla rozmluvit. Jsi dost rozumná na to se rozhodnout sama. Jako by mi její slova hrála pořád v hlavě od doby, co jsem jí oznámila změnu školy.

________________