Badboy&Goodgirl

Ninth

Předem se vám chci omluvit za hrubky ve všech kapitolách, budu se snažit to opravovat :)
Byla bych rada, kdyby jste dali follow me oblibene spisovatelce wwhhoocares příjemné čtení :)

Opařeně jsem zirala na tu podívanou před sebou. Takže on se mnou bude chodit do třídy. Tohle je už ale vážně špatná náhoda.
"Amber, Thomas bude sedět s tebou pro začátek, uvidíme jak to bude fungovat, ano ?" řekl přísně ředitel a mě nezbývalo nic jiného než kývnout.

Své věci, které jsem měla rozprostřené přes celou lavici, jelikož jsem seděla na tyhle předměty sama, musela jsem si je dát na vlastní půlku. Ne že bych byla naštvaná že s nim sedím a že mi bude na blízku, ale přece jen, jak se mám teď chovat ?

Thomas si tašku hodil vedle své židle, vyndal si propisku a pak na mě upřel dva své diamanty.
"Jsi šprtka ?" zeptal se mě na rovinu a já mu na souhlas kývla.
On se nad tím jen směšně ušklíbl a já jsem se rozhodla to nekomentovat.
Vždy budu radši chytrá a čistotná, než špatná a "špinavá".
"Tak to asi nebude zábava.." odpověděl Thomas a zahleděl se na paní učitelku.
"Proč ne? Vadí ti typ lidi jako já?" optala jsem se teď na oplátku já.
"Hm, vadí mi ten váš šprtí slovník a způsob vyjadřování. Ale jinak jsi sexy, bejt tebou jen změním hadry, kotě." pronesl svůdně a nezapomněl si oblíznout ret. Tak to snad ne ? Jak to se mnou mluví.
"Za prvé, nejsem kotě. Za druhé, budu se oblékat a vyjadřovat jak chci a za třetí, mě tvůj názor nezajímá." vmetla jsem mu do obličeje a on se usmal. Aww.

"Ptala jsi se, baby." zašeptal mi do ucha a mě se přitom jediném jemném otření jeho teplého dechu o mou pokožku rozestavil mozek.

Zbytek hodiny probíhal neobyčejně.
Šilím z něj.

Už jsem prostě nevydržela jeho přímé pohledy, které jsem na sobě cítila a tak jsem se na něj prostě podívala.
"Hele, máš se mnou nějaký problém ? Protože se neznáme a já jsem tě potkala jen párkrát, docela mě děsíš. Buď se ke mně chovej jako kamarád nebo mě nech být, diky." dokončila jsem svůj monolog a sledovala jsem jeho pohled, který se nejdříve změnil na překvapený a poté na jeho přirozený úšklebek s jedním koutkem nahoru.
"Holčičko, prosím tě, nedovoluj si na mě. Já si budu dělat co chci a nějaká káča jako ty mi nebude říkat co mám dělat. Žiju su svůj život, ve kterém nehodlam poslouchat každého, kdo by mě jen chtěl poučovat. Nejsem na vztahy, na líbání, na nic takového. Jsem na jiné věci a ty to zřejmě poznáš, protože jsi pravděpodobně extrémně chytrá. Jestli chceš být oblíbená nebo tak, zkus vyměnit hadry, výraznější oblečení a více tvrdší slovník, to mám rád."

Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem pomalu vydechla. Říká mi, abych se změnila a snažila se ho okouzlit ? Nechce, abych se mu pletla do cesty a do života.

A v tom mi v hlavě blikl šílený napád, který absolutně neodpovídá mé povaze.
A to, že si s tím chlapcem trošku pohraju, to že tenhle kluk ještě bude prosit, abych s ním byla.
Já tohohle kluka neznám, on nezná mě.
A já ho chci poznat.
Protože já o něj budu bojovat.

Uuuuuu, trošku zvrat 😅 tak co říkáte ? Moc vám děkuji za překonání 100 votes 🌟✴️
Díky ✔