Badboy&Goodgirl

Forty-one

Ahoj.:) Potřebuji si nejdříve v hlavě urovnat, co všechno už se ve knížce stalo a co mám vymyšlené, abych tomu nějak dala hlavu a patu.:) děkuji za pochopení.:)))

Ráno jsem se vzbudila krásně vyspaná a natěšená do nového dne. Dneska mě čekalo další rande s Thomasem. Okamžiky a strávené chvíle s ním miluji. Miluji ten jeho zářivý úsměv, modré oči, černé vlasy na všechny strany, ve kterých se ráda přehrabuji a jeho postavu. Má perfektní tělo. I když takhle možná zní náš vztah dokonale, pořád mám pocit, že je něco tak nějak špatně. Jako bych pořád čekala, než se stane něco velkolepého, co náš vztah změní. Možná to bude jen nervozita z toho, že s Thomasem stále jsem. Všechno mi to totiž připadá až moc krásné.

V okamžiku, kdy jsem se kontrolovala v zrcadle, zazvonil zvonek a za dveřmi stál Thomas s úsměvem na rtech.

"Ahojky květinko," řekl a políbil mě na přivítanou. "Ahoj květináčku," neodpustila jsem si svou trošku trapnou poznámku a Thom se jen pobaveně uchechtl. 

"Kam mě dneska vezmeš ?" zeptala jsem se s očekáváním.

"Už jsme spolu byli na hodně místech. Bazén, kino, park, pouť....." vyjmenovával Thomas místa, která jsme navštívili a mně se přitom v hlavě objevovaly vzpomínky na ty určité momenty.

"Ale ještě jsem tě nevzal na bowling a nebo na in-line." řekl a já jsem se nadšeně usmála. Bruslení patřilo mezi mé nejoblíbenější sporty.

"Mám si tedy dojít pro brusle ?" zeptala jsem se natěšeně a Thomas se mé nedočkavosti zasmál. 

"Dobře, ale pak by jsme mohli zajít i na ten bowling, ne ?" na jeho otázku jsem přikývla a rozeběhla jsem se pro brusle.

--------------

Thomas na bruslení vybral opravdu úžasné místo. A to park, kde jsme naposledy spolu byli na pikniku a kde jsme si řekli, jaké k sobě chováme city.

FLASHBACK - THIRTY-SEVEN

Rozhlédla jsem se kolem sebe.
Stáli jsme na odlehlé straně parku, kam moc lidí nechodilo, přesto to tu ale bylo tak krásné !
Zelená tráva se nádherně leskla od slunečních paprsků, všude to vonělo po rozkvetlých květinách a ptáčci zpívaly své líbezné písně.
Na tomhle místě jsem nikdy nebyla, přetrvávala jsem raději v centru parku.
Bylo to jako s pohádky, až moc krásné.
Podívala jsem se bez dechu na Thomase. Pozoroval mě a upřímně se usmíval.
Pohledem jsem opět sklouzla na tu nádhernou podívanou před sebou a všimla jsem si něčeho, čeho předtím ne. A to deky a piknikového koše.
"To jsi udělal kvůli mně ?" zeptala jsem se celá natěšená a Thomas přikývl. Nemohla jsem tomu uvěřit, že to kvůli mně udělal. Trošku jsem znejistěla, když mi došlo, že se třeba stalo něco důležitého a nepříjemného. Tuhle myšlenku jsem ale rychle zahnala a věnovala jsem znovu pozornost piknikovému košíku.

S Thomasem jsme se posadili na měkkou deku. Thomas otevřel piknikový košík a mně se hned začaly sbíhat sliny. Postupně vyndával několik pokrmů. Mohla jsem zahlédnout špízy, zapečené tousty, palačinky, ovoce a různé snacky. Vypadalo to báječně ! Moc jsem si toho cenila.

"Tak co ochutnáte první, slečno blonďatá ?" řekl s drzým úšklebkem a mně se z toho pohledu příjemně zachvělo v podbřišku. Hlavně klid, Amber, uklidni se.

"Co mi doporučíte, pane černovlasý ?" odvětila jsem nazpátek stejným druhem oslovení.

"No, jelikož jsem dokonalý kuchař, všechno bude výborné. Tudíž se nemusíš bát, že by ti něco nezachutnalo, kočko." odpověděl mi a já jsem se usmála. Nečekala jsem, že by kvůli mně Thomas něco někdy uvařil či upekl.