Badboy&Goodgirl

Thirteenth

"Mami, kde máme izolepu ?"
Dneska právě oficiálně začalo vánoční šílenství.
Mamka dopekala poslední cukroví, taťka zdobil stromeček a já jsem dobalovala dárky.
"Je ve skříni v kuchyni."
Došla jsem na určité místo, izolepu jsem vyndala a odešla jsem zpátky do pokoje.

Poslední mi zbývá zabalit věci pro Carly. Mikinu jsem opatrně obalila balicím papírem, který jsem následně zalepila na stranách izolepou.
Nahoru jsem napsala ze Pro Carly❤ od Amber.

Schovala jsem to do skříně a došla jsem mamce dolů pomoct.
"Chceš nějakou pomoc, mami ?" zeptala jsem se a ona záporně zakývala hlavou.
"Nene, ale běž pomoct taťkovi s ozdobami."

Rozešla jsem se do obývaku, kde byl taťka a v ruce držel červenou ozdobu.
"Chceš mi pomoct ?" zeptal se tatínek s naději v očích.
"Jo, klidně." odpověděla jsem a nasadila milý úsměv.
Uchopila jsem keramické andílky a pověsovala jsem je na nejkrásnější větve.

×××××

Den do Štědrého dne. Dárky mám zabalené, cukroví je upečené a stromeček je ozdobený. Tatínek a maminka dnes odvezou dárky rodině, já zatím budu doma relaxovat u vánočních pohádek.

Uvařila jsem si horkou čokoládu, kterou jsem postříkala šlehačkou.
Vonící čokoládovou svačinku jsem si odnesla na gauč a červeným tlačítkem na ovladači jsem televizi zapnula.
Dávaly Láska nebeská. Pro mě tipický vánoční film.
Šipkou nahoru jsem zvýšila zvuk a našla jsem si pohodlnou polohu na gauči. Usrkla jsem čokolády a ponořila jsem se do děje filmu.

×××××

"Jsme doma!" zakřičeli rodiče a vstoupili hlavními dveřmi.
"Ahoj." pozdravila jsem je a odpoutala jsem pozornost od filmu. Právě byla část, která mě stejně nezaujmula.
"Tak co ?" zeptala jsem se rodičů a až pak jsem si všimla tašek za nimi. Byly plné zabalených dárků v balícím papíru.
"Juuuuu!" vykřikla jsem jako tříleté dítě a vstala jsem.
"Nenene, až zítra, Amber. Sama to víš, tak neblbni." pokárala mě mamka a já jsem na znamení důkazů pokývala hlavou.

Taťka s mamkou někam schovaly dárky a odjeli ještě nakoupit.
Na seznam jsem jim napsala hromadu sladkosti, protože jsou prostě ty Vánoce.

Došla jsem do kuchyně, na talířek jsem si naskládala linecké cukroví, rafaelo koule a především vosí hnízda. Má nejoblíbenější.

×××××

Štědrý den

Ráno jsem si přivstala, což je u mě docela překvapení.
Na sebe jsem si vzala obrovský, červený rolák se sobem, který byl vyšitý.
Jako malé dítě.
A přitom jsem už dospěla.

Vánočně oblečená jsem vyrazila rovnou do koupelny, kde jsem vykonala ranní potřebu, udělala ranní hygienu a zvolila jemný, ale pěkný makeup.

Na tvář jsem nanesla korektor, pudr, tvářenku a trošku bronzeru. Vše jsem ještě jednou zapudrovala a vrhla jsem se na oči.
Řasenka a béžové stíny úplně stačí.
A jako poslední byly rty, které byly pro změnu růžové.
Změna je život.
Jako poslední bylo dokreslení obočí.

Představte si to +- takhle, ale bez těch stínu :)

Vlasy jsem si rozpustila a pročesala si je. Vzadu jsem je malou gumičkou sepla a zalakovala.
Vánoční vzhled je hotový.

Dnešní snídaně byla úplně jednoduchá a to tedy vánočka.
U nás běžná štědroranní snídaně.

Vánočku jsem si namazala máslem a odnesla jsem si jí i s jablečným čajem se skořicí na stůl.

"Dobré ráno, Amber." pozdravila mě mamka. Pozdrav jsem ji opětovala a zakousla jsem se do snídaně.
"Dobré ráno, tati." zopakovala jsem pozdrav, ale teď už určeny taťkovi.

"Amber, s tátou jsme se domluvili, že oběd bude normálně doma, poté půjdeme do města a pak bude večeře, souhlasíš?"
"Souhlasím."

×××××

Nejdříve mě napadlo, že bych si vzala bílé šaty, které mi dala Thomasova mamka. Jenže s mojí šikovností bych je ušpinila.
Nad Thomasem jsem také už pár dní nepřemýšlela, nebyl důvod. Ublížil mi.
Proto jsem zvolila šaty, které jsou pro mě naprostá srdcovka. Jsou to šaty, které jsem dostala od mé babičky.

Jsou to krásné skvostné modré šaty.
Moc se mi líbí jejich střih, barva, ale hlavně to, že jsou od babičky.

Navlékla jsem se do těch úžasných šat, které ve mně vyvolávaly několik pocitů najednou.

Makeup jsem nechala stejný, jen jsem ho znova přepudrovala a doladila.
Účes jsem zvolila jiný, a to francouzské copánky, které výjimečně umím.

Sešla jsem dolu po schodech, teď už připravena.

×××××

Vánoční večeře probíhala úplně v pořádku, najedli jsme se výborně a krásně jsme si popovídali, jako celá rodina.

A pak přišel čas dárků.
Všem jsem ještě rychle napsala Šťastné a veselé a pak už jsem mobilní zařízení nevzala do ruky.

Šla jsem na toaletu, ale když jsem se vrátila, dárky už byly na svých místech. Tudíž pod stromečkem.
"Tak, jdeme rozbalovat." řekl taťka a já jsem se natáhla po prvním.
Celesta.
Stalo na prvním dárku a já jsem ho podala mamce.
Jay.
Stalo na druhém a já jsem ho podala taťkovi.
Takhle to šlo dál.
Dárky jsme jeden po druhém rozbalovali, smáli jsme se a povídali si.

Všechny dárky byly krásné.
Dostala jsem vše, co jsem si přála.
Muj největší dárek byla kabelka, která pod stromečkem byla a ještě snowboard.
Ostatní balíčky obsahovaly oblečení, knížky a kosmetiku. Vše bylo perfektní. Až do doby, než tam zbyl jediný dárek s mým jménem.
Mé jméno bylo napsané krásným, hákovitým písmem.
Natáhla jsem se po věci, v které jsem netušila, co se skrývá.
Od koho to je ?

Balící papír jsem opatrně roztrhla a odhodila stranou.
Vyskytl se mi pohled na černou krabičku.
S menší nervozitou jsem odklopila víko a překvapením jsem otevřela ústa.
Byl to motýl. Malý motýlek, který měl jedno křídlo vyplněné modrým kamínkem a druhé červeným kamínkem. Byl to nádherný řetízek.
A pod řetízkem byl krátký vzkaz.
Vzkaz, díky němuž jsem pochopila, od koho šperk je.
Od někoho, kdo ti to dluží. (Vzkaz.)

Moooc díky za umístění 29 v romanci 💝