Thomas Belin. Jméno kluka, který mi už od mé oslavy 18tých narozenin zamotal hlavu.
Jsem do něj zamilovaná až po uši a vždycky, když se ke mně přiblíží, jsem hned více nervózní.
Je to ale oboustranné ?
A i kdyby v našem případě došlo ke vztahu, bud...
Kluci přijeli rychle, což bylo docela překvapení. Všechny jsme si totiž byly jisté, že přijedou aspoň o 15 minut později. Ale nestěžovaly jsme si.
Holek jsem si moc cenila a byla jsem nadšená z práce, kterou odvedly. Ale teď už jsem chtěla být jen s Thomasem. Celý den jsem ho neviděla.
Když mě uviděl, oči se mu usmívaly. Vypadal překrásně.
Měl na sobě bílou košili, přes kterou měl černé sako. Tmavě modré džíny jsem na něm ještě neviděla, protože Thomas nosil nejčastěji kalhoty černé barvy. Jak už jsem říkala, byl nádherný.
Nedávno bych jen řekla, že tohle by si na sebe nikdy nevzal. Když on to ale není žádný Badboy. Možná to je frajírek, má ale dobré srdce. Já ho ale ještě pořádně neznám, tudíž to nedokážu úplně posoudit.
"Jsi dokonalá, květinko." řekl a mě radostí poskočilo srdce. Potřebovala bych, aby mi řekl, že mě miluje. "Nikdo není dokonalý, Thome." odvětila jsem nazpátek. "Ale děkuji Ti. Už jen zato, že se mnou na ten ples vůbec jdeš."
Chtěla jsem mu říct, že ho miluju. Už jsem si tím byla jistá. Vážně byla. Ale nechtěla jsem to říkat první. A taky jsem ho nechtěla do ničeho nutit.
Abychom si to ujasnili. Jsem neuvěřitelně citlivá, takže by mě velice ranilo, kdyby mi Thomas odpověděl, že mě nemiluje. Navíc jsem strašně paličatá, tudíž by mi chvíli trvalo, než bych to pochopila. A taky jsem naivní. Moje nejhorší vlastnost. Co když mě jen tahá za nos ? Co když to jsou všechno jen lži ? Co když je třeba na kluky a jde jen o nějakou sázku ?
Dobře, stop.
Proč najednou o všem tak pochybuji ?
Asi jsem se hodně ztratila ve svých myšlenkách, protože jsme najednou stáli před budovou školy. Ani jsem si nepamatovala, že jsem nasedala do jeho auta. Zpátky do reality, Mersonová !
"Am, jsi v pohodě ?" otázal se mě Thomas zkratkou mého jména.
"Asi jo." odpověděla jsem nazpátek a nasadila jsem úsměv. "Promiň, nějak jsem se ztratila ve svých myšlenkách."
Thom se na mě sladce usmál a mě tak všechny problémy odlétly za hlavu. Teď jsem tu s Thomasem. Tenhle večer si s ním pořádně užiju !
+++++++
Vevnitř bylo už několik studentů. Z reproduktorů vyhrávala hudba a šel slyšet i dupot podpatků. Studenti trsali a trsali, vypadali šťastně.
Myslím si ale, že nikdo netušil důvod uspořádaní plesu.
Vytratila jsem se svému doprovodu a šla jsem se napít. Zvolila jsem jen nějaký drink bez alkoholu, neplánovala jsem se opít.
Najednou se z spustila písnička Unsteady a mně se po celém těle rozlehla horkost. Tuhle písničku miluju, i její text se mi líbí.
"Zatančíš si, princezno moje ?" odněkud se zjevil Thomas a popadl mě za ručku. "Ano, princi."
Thom nás odvedl na parket a rukama mě chytnul kolem pasu. Já jsem mu zase ruce obmotala kolem krku. Opatrně a jemně jsme se pohupovali ze strany na stranu. (média)
Bylo mi krásně. Ale vše mi přišlo nějakým způsobem divné.
Nedokázala jsem pochopit náš vztah. Byl tak zvláštní. Dalo se tomu vůbec říkat vztah ? S Thomasem jsem byla, jsem a snad i budu šťastná. Je tohle ale vztah ? Není to držení se za ruku, pikniky, šeptání sladkých slůvek, romantické dny a noci.... Ale co když já tohle vůbec nechci ? Co když si to myslím proto, protože to vídám ve všech romantických filmech ? Dokážu si už sakra přiznat, že jsem šťastná ?!
Chtěla jsem se rozbrečet. Konečně mi to došlo.
Vždyť já vlastně potřebuju jen svého prince, někoho, kdo mě ochrání a bude mě milovat. Nepotřebuju všechny ty věci okolo toho. Potřebuju svého Thomase.
++++++
Po několika protančených písničkách mě už bolely nohy. Šla jsem si sednout a Thomas mě doprovázel. "Klidně se běž bavit, Thome." řekla jsem s úsměvem. "Mně je dobře. Amber, neboj. Jo a jen si s tebou budu muset promluvit, třeba po plese, dobře ?" kývla jsem na souhlas a chtěla jsem se zeptat, proč si nepromluvíme hned, ale přerušil mě hlas ředitele.
"Vítám Vás, studenti, studentky a profesoři ! Nikdo z Vás zřejmě netuší důvod uspořádání tohoto plesu. Jde o to, že k nám zavítali noví studenti. Může Vám přijít zbytečné kvůli něčemu takovému dělat ples, jsou to totiž ale noví studenti, kteří sem tak lépe zapadnou. Rozhodli jsme se tedy s učitelským sborem, že při větším shromáždění nových studentů začneme dělat menší plesy.
Dalším důvodem plesu jsou blížící se Velikonoce, jejichž výzdobu jsme ale zatrhli. No, konec proslovu. představuji Vám nové studenty. Eliss Stones a Jacka Smitha !"
Dobře, dlouho chvílí jsem zpracovávala ředitelova slova. Než jsem ale došla k pochopitelnému vysvětlení, na podiu se zjevili naši dva noví spolužáci, naši dva nádherní spolužáci.
Všichni na ně koukali. Na tu dívku s krásnými hnědými vlasy, hnědýma očima a krásným úsměvem. A na toho kluka s nádherným úsměvem, krásnou postavou a zářivýma očima.
A koukal i Thomas, celý se napnul a toho kluka probodával nenávistným pohledem. Pak pohled stočil na dívku a obličej mu zněžněl. Ona se na něj také podívala a náhle znejistěla.
I Thomas.
Něco se mezi Eliss a Thomasem zřejmě stalo.
Eliss Stones jako Emma Watson
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
