Thirty-eight

1.7K 66 5
                                        

Ta slova celkově na osm písmen mě dokázaly přesvědčit o tom, že tohle nebude asi jen se. Když to zaznělo těmi plnými rty, myslela jsem si, že se snad rozbrečím. Pro někoho to není nic výjimečného, pro někoho to jsou jen prázdná slova. Pro mě to ale znamená hodně. Znamená to pro mě ten vztah mezi námi, ten komplikovaný druh lásky, kterému jsem nerozuměla. Najednou mám pocit, že mu dovolím tolik věcí, protože jsem naživo slyšela to, co jsem tolik slyšet chtěla. Mám takový ten pocit, že to Thomas myslel vážně, všechno myslel vážně.

Já mu věřím, on věří mě. Teď už k sobě patříme. Ale na jak dlouhou dobu ?


Po delší době jsem zase otevřela svůj deník a vylila jsem si do něj všechny své pocity. Jako by ze mě kus nějakého zátěží odpadl. Cítila jsem se najednou tak volně, tak šťastně ! Bylo mi krásně. A doufám, že mi tenhle pocit zůstane hodně, hodně dlouho.



+++++++



Dneska jsem měla mít sraz s Carly, protože jsem si sní dlouho nikam nevyšla. Nechtěla jsem naše kamarádství zanedbávat, ale poslední dobou bylo všechno tak divné a komplikované. Trávila jsem většinu času jen s Thomasem a ostatní jsem upřímně dost zanedbávala. 

Cestou do malé restaurace v centru města jsem zahlédla povědomou tvář. Teda, hned dvě. Jedna byla dívka a ta druhá postava byla kluk. Eliss a Jack.

Mám-li být upřímná, Jack je opravdu pohledný. Ale Thomasovi se v žádném případě nevyrovná. Pozorovala jsem ty dvě osůbky, které právě vedli asi dost vážný rozhovor. Eliss byla krásná a na pohled milá dívka. Byla bych ráda, kdybych s ní vycházela. Jenže, stále jsem nepřišla na to, co s ní má Thomas společného. Bála jsem se toho, že toho budu litovat, až se to dozvím, a tak jsem se v tom raději nešťourala. Stála jsem od nich tak 20 metrů, takže jsem Eliss viděla do tváře. Jack byl ke mně ale otočený zády. Nechtěla jsem je odposlouchávat, jenže já jsem tak zvědavý člověk...

Vlezla jsem si za popelnici a malinko jsem se za ní přikrčila. Lidé, kteří šli okolo, mě museli mít za blázna. "Jacku, opovaž se mu něco říct či mu zase ublížit !" řekla smutně Eliss a tím Jacka očividně dostala do rozpaků. "Proč bych to dělal ?" odpověděl nechápavě Jack a Eliss se zatvářila malinko podrážděně. "Protože tě znám, Jackie, víš co tím myslím. Je to už dávno a já na to chci zapomenout. Už to nebudeme dále řešit a ani se k tomuto tématu nebude vracet." řekla pevným hlasem Eliss a přehodila si vlasy dozadu. "Miluji tě, Eliss." řekl po chvilce Jack a Eliss se usmála. "Já tebe, Jackie." přišlo mi ale, že to neznělo tak upřímně jako od něho. 

Chystala jsem se nenápadně vypařit, abych na sebe neupozornila, bohužel, prozradil mě můj zvonící mobil. Na obrazovce se ukázalo Carliino jméno. Rychle jsem hovor zamítla/típla a očima jsem se znovu zaměřila na Eliss a Jacka. K mému štěstí jsem už jen viděla jejich vzdalující se postavy. Takže trapasu jsem se vyhnula.

Rychlým krokem, až skoro během, jsem si pospíšila na místo srazu, kde na mě už čekala nechápavá Carly. Omluvila jsem se jí za zpoždění a Carly to k mému štěstí více neřešila. Usadily jsme se u stolu pro dva a hned jsme se ponořily do našeho obsáhlého hovoru.



+++++++



Po dojedení grilované zeleniny s pečenou bagetou a sýrem jsem zaplatila svoji částku a počkala jsem na Carly, než udělala to samé. Rozhodly jsme se, že ještě někam zajdeme. Chtěly jsme ale něco jiného, než jsou holčičí nákupy, procházky či poutě a kina. Nakonec jsme zvolily to, že půjdeme k nám domů a upečeme dort. No, nevím jestli to je něco originálního, určitě se u toho ale dost nasmějeme.



+++++++



"Ne, nejspodnější korpus bude tenhle !" řekla jsem už asi po páté a ukázala jsem na krásně upečený základní korpus. "Pak půjde tenhle čokoládový a nakonec zase ten normální základní." trvala jsem si stále na svém. Carly to chtěla udělat jinak, nakonec ale řekla, že mám asi pravdu a já jsem nadšeně tleskla. Musím říct, že už jen upéct samotný korpus byl docela boj. Těsto jsme nejdříve udělaly moc husté, takže jsme musely přidávat tekuté ingredience a tak dále. Nakonec z toho ale vznikly pěkné, nadýchané korpusy. "Snad to bude k jídlo." řekla Carly a já jsem se zasmála. Dneska jsem těch záchvatů smíchu absolovala už dost. "Určitě bude, vždyť to pečeme mi dvě !" odpověděla jsem s vážnou tváří, která mi ale nevydržela dlouho a já jsem se zase společně s Carly smála.



+++++++



Korpusy jsme naskládaly na sebe, potřely jsme je máslovo-pudingovým krémem a celý dort jsme potáhly fondánem. Fondán jsme uhladily a nakonec jsme navrchu dortu vyskládaly jahody, borůvky a maliny. Spokojeně jsem si výtvor prohlédla a následně jsem si dort i vyfotila. "Jsme výborné kuchařky." řekla jsem pyšně s úsměvem na tváři a Carly kývla na souhlas.

S kouskem dortu jsme se každá usadily na gauči a rozhodly jsme se pustit si nějaký film.

Je to kratší a takové relaxové. :D snad se líbí a omlouvám se za gramatické chyby.

Badboy&GoodgirlKde žijí příběhy. Začni objevovat