Badboy&Goodgirl

Thirty-four

Překročili jsme 3000 votes ❤ děkuji moc ❤ a taky 50K přečtení ! Je to neuvěřitelné, díky ❤✔

Najednou tu byl čtvrtek. Přípravy na ples pomalu začínaly. Pořád nechápu, proč se nějaký ples vůbec koná. Mezi studenty se začalo spekulovat o tom, že někdo přijede. Abych vám řekla pravdu, nestála jsem o nějaké nové blondýnky nebo kopie Dakoty Dervond. O té jsem se vlastně ještě nezmiňovala. Dakota je školní umělá bloncka. Je ve stejném ročníku jako já, ale v jiné třídě. I když, nějaké předměty spolu bohužel máme.

Dakota je blonďatá palice, se vším umělým.
Prsa, zadek, řasy..
Pokukuje mi po Thomasovi. Nikdy jsem se o ní nezajímala, ale kvůli Thomovi si začínám všímat každé dívky, co o něj jen zavadí pohledem.
Žárlivost ? To bude ono.

Chodila jsem po tělocvičně sem a tam a pomáhala jsem s výzdobou.
Musím uznat, že výsledek byl ohromující.
Celá tělocvična, nyní přeměněna do tanečního sálu, byla laděná do modro-černo-bílé barvy. Po stěnách byly různé mašle a dekorace, které celý sál doladily. Na jedné straně tělocvičny bude zítra občerstvení, nyní tam jsou jen stoly a bar.
Pak pódium a další věci, které k plesu neodmyslitelně patří.

Konečně bylo hotovo a mě už jen čekala cesta domů. Rozhodla jsem se, že dnes už nebudu nic dělat. Jen horká vana, večeře a spánek.

+++++++

Pátek. Den plesu. Ani nevím, jestli mám být vynervovaná či v pohodě. Přijde mi zbytečné si dělat nervy kvůli plesu, u kterého ani nevíte důvod, proč byl uspořádán.

Škola ale dnes normálně je, jen se zrušily tělocviky. 

Před školou jsem se sešla s Thomasem. Skočila jsem mu do náruče a nechala jsem se vtáhnout do pevného objetí. Kdo by byl řekl, že se s tímhle klukem budu objímat. A víc než to.

"Ahoj květinko." zašeptal mi do ucha, na které mě následně políbil. Odpustila jsem si moji uštěpačnou odpověď a jen jsem se na něj usmála. Občas mě až překvapují jeho sladká slůvka a  gesta. Od Thomase jsem očekávala úplně něco jiného. Ale nebudu si stěžovat. Stále si stejně přenechává masku Badboy, ale nebudu Vám lhát. Je to přitažlivé.

"Vyzvedneš mě dnes ?" zeptala jsem se ho, když jsme se vedli za ruku ke školní budově. "Jo, v kolik budeš připravená ?" zeptal se mě on na oplátku. "Ještě nevím." "Bude ti stačit 20 minut na přípravu ?" otázal se mě jen tak mimochodem a já jsem vykulila oči. "Thomasi, možná tak 20 hodin." společně jsme se zasmáli. Byla jsem šťastná.

++++++

Vyučování uteklo velice rychle. Poslední hodiny jsem zase bohužel neměla s Thomasem, takže na mě čekal před školou. Rozhodli  jsme se spolu zajít na oběd. Cestou jsem se ho tedy zeptala na otázku, která mě už delší dobu sžírala.

"Thome ?" začala jsem. On na mě upřel oči, které mě snad nikdy nepřestanou udivovat, Byly tak čistě modré, úžasné.

"Ano ?" "Proč se najednou chováš jako romantik ?" dlouze se na mě zadíval, než odpověděl. "Myslel jsem, že jsi díky tomu se mnou šťastnější."

Dobře. Čekala jsem hodně odpovědí, ale tuhle ne. Thomas Belin, kluk, který mě okouzlil už na první pohled, se kvůli mně mění ?

"Nemusíš se kvůli mně měnit, Thomasi. Já jsem s tebou šťastná." a byla to pravda.