Kapitola 18

780 66 0
                                    

Melissa rychle padla na kolena a chytila telefon. Okamžitě napsala svému synovi.

Thomasi, hned přijeď do nemocnice.

Pak zvedla hlavu od displeje, aby si prohlédla Newta, který byl kompletně vzhůru.

"Ahoj, Newte," pozdravila tiše a rozešla se k němu.

"Dobrý den, paní O'Brienová," opáčil chlapec.

Žena se usmála. "Thomas tu bude co nevidět, zlatíčko."

Newt uhnul pohledem. "Tommy necítí to samý co já."

Melissa ho chytila za ruku. "Newte, ty dopisy byly od jeho sestry Teresy. Thomas tě má opravdu rád. Byl jsi tu víc než měsíc a Thomas celou tu dobu nebyl ve škole, skoro nejedl, s nikým nemluvil a v podstatě se nehnul z postele. Jenom křičel."

Dveře se prudce otevřely.

Dovnitř vešel ten, o kterém byla řeč... tedy spíš vklopýtal. Oči měl krvavé, nos odřený od kapesníků, místo vlasů měl vrabčí hnízdo a jako o život svíral v rukou šedivý svetr.

"Newte..." zašeptal.

Rozeběhl se k blonďákovi, popadl ho a s vervou ho políbil.

Newt se Thomase pevně držel, zatímco ho brunet atakoval láskou.

Melissa si odkašlala, ale Thomas nepřestal. Nestaral se o to, že ho pozoruje jeho vlastní matka, jak líbá kluka. Všechno, na čem záleželo, byl Newt.

Po nekonečně dlouhé době se Tom konečně odtáhl. Pohladil Newta po tváři a cítil, jak z nich obou pomalu opadává všechen stres.

"Miluju tě," prohlásil s vášní a láskou v hlase.

Newt přikývl. "Já tebe taky."

-------------------

Allka

Band aidsKde žijí příběhy. Začni objevovat