Velmi profi básnička

172 23 10
                                    

Jako malá jsem se bála různých potvor, příšer a oblud, ale teď už jsem velká a rozumná a vím, že ty potvory na vás nezaútočí, dokud je vy nevyprovokujete. (Čekali jste, že řeknu, že obludy neexistují, cooo? xD) Tedy u většiny tomu tak je...

Ale třeba takoví animatronici, nebo Bendy, to je zlo na mnohem vyšší a rafinovanější úrovni...

Jó, teď už slyším spoustu lidí, kteří jdou s loučemi, kameny a skandováním ,,Smrt! Smrt!" na mě, že jsem se dotkla FNaF a Bendy and the Ink Machine...

Nechápejte mne špatně lidi, pokud se tyhle hry někomu líbí a má je rád, já proti tomu nic nemám, každý přece může mít jiné záliby...

Ale pokud vám v noci po chodbě jen tak chodí animatronici, nebo si zalezou pod vaši postel... A když se k nim ještě přidá Bendy, tak to už je něco DOCELA jiného. O.o

~Abych uvedl věci na pravou míru... Tady Akane sleduje gore anime naprosto v pohodě, ale hororové hry ve stylu těch, které tady zmínila, nese velice těžce. A vzhledem k tomu, že díky ní a její představivosti existuji já, tak není vyloučeno, že si podobným způsobem vytvořila ,,podpostelové nájemníky".

Děkuji Yuvinne za objasnění... Akorát jim neříkej nájemníci, protože mi sakra neplatí a jenom tady číhají, až usnu, aby mě mohli zlikvidovat!

~A tohle poslouchám každý večer, dámy a pánové... A taky si užívám zhasínání světla věšákem na oblečení, protože když je prý vypínač u dveří, tak jakmile se zhasne, tak je až 99,99% pravděpodobnost, že animatronici otevřou dveře a ukousnou vám ruku... -_-

Shhh, Yuvinnkuuu~, nemusíš vytelit všechno. :-) 

~Sakra, smajlík smrti... No nic, radši mizím...

Tak když už jsme tady zase sami, tak se konečně můžeme přesunout k hlavnímu bodu této kapitoly, kterým je má ,,velmi profi" básnička o mém ,,soužití" s animatronikem a Bendym pod postelí...

 Animatronik pod postelí

Mám animatronika pod postelí,

ten mi krade peřinu.

Vy říkáte, že to skvělý,

však já tu z toho zahynu.


Už uzavřel alianci

s tou kreslenou potvorou;

teď proti mně mají šanci

a já mám strach na druhou.


Už se na mě domlouvají,

můj konec je čím dál blíž.

Zuby se mně drkotají,

když si šeptám: „Ty jen sníš."


Ale já se jen tak nedám!

Držím se při životě,

z postele se rychle zvedám

a rozsvítím v minutě.


Jakmile je zase světlo,

oba rychle berou roha.

Málem mi z nich sice kleplo,

ale teď jsem JÁ za boha.


Tak tu spolu vegetujem,

já mám postel, oni zem,

vraždy vzájemně plánujem...

Snad se stanu vítězem! 

A toto je prosím důvod, proč bych neměla skládat básničky po desáté večer... Vlastně bych asi neměla skládat básničky vůbec, pro dobro lidstva. xD Ale pozdě, no. :D

A co vy? Snesli byste animatronika s Bendym pod postelí? Nebo byste něco takového dokonce uvítali? A nějaké své potvory či obludy vedete?

P.S. Jen tak pro vysvětlení, já si žiju ,,na vysoké noze" a mám postel cca 80 centimetrů nad zemí, tudíž žádné logické řeči jako: ,,Pod postel by se ti přece nevlezli," tady nefunguje, jelikož já tam normálně přes den sedím zašitá s noťasem a na pohodu se tam vejdu, tudíž, kdyby se ti dva skrčili, tak něňa problema, aby se tam nacpali.

P.P.S. Nééé, já vůůůbec nejsem magor. xD



GarbageKde žijí příběhy. Začni objevovat