Nenávidím ho -> miluju ho?

Nic nedělej!

Představa, že by měl vařit, mě děsila. A když na mě křikl, využil jsem toho.

"Ty laskavě nic nedělej, ještě vyhoříme!"

Křikl jsem na něj a vydal se do předsíně. Když jsem byl už obutý i oblečený a kontroloval si peněženku, jestli mám dost peněz, přišel Jyubo. Něco zavrčel a zase se mě pokusil chytit. Uhnul jsem, jako vždy.

"Sám si říkal, že potřebujem nakoupit, takže tady zůstaň a nic nedělej, nerad bych sem přišel a musel hasit požár."

Řekl jsem a co se nejrychleji odešel. Nerad bych se s ním tady ještě hádal...

Schody jsem nějakým zázrakem zdolal a vydal se do nejbližší sámožky. Na kolej jsem se vracel s myšlenkou, jakou práci bych si měl najít, protože peníze pomalu, ale jistě mizí. Na jednom sloupl jsem si všiml letáčku: 'Hledáme barmany, přijímáme i studenty.'

Zaradoval jsem se a letáček si vzal s sebou. Jak jsem ho tak pročítal, dozvěděl jsem se, že ten bar je tady kousek, aspoň to nebudu mít daleko.

Zrovna, když jsem ho dočetl, jsem už stál před kolejí. Schody jsem opět nějak zvládl a až u dveří si uvědomil, že nemám klíče, protože mi je někdo zabavil. Začal jsem tedy klepat na dveře a doufal, že mi ten hňup otevře.

Rozhodl jsem se jeho radu výjimečně splnit, protože měl pravdu. Asi by to tu opravdu vyhořelo.

Byl už pryč nějakou tu minutu a já se začal nudit. Mohl by ses podívat po práci. Já spíš zavolám do agentury, jestli o mě ještě stojí. Jak chceš, ale nezapomeň na tu jizvu. Jo, nějak dlouho mě nebolela. Taky nebyl důvod. On k tomu byl potřeba důvod? To sis nevšiml? Ne. Tak se ho dozvíš jindy. Grrrr. Běž radši volat.

Tak jsem tedy vzal telefom a vytočilo číslo do agentury.

"Dobrý den, přejete si?"

"Dobrý, tady je Miskashi Jyuba a chci se zeptat jestli se mnou stále počítáte?"

"Pane Miskashi, již s vámi moc nepočítáme, ale někdy bychom vás i využili."

"Nooo, to je super, za to může ta moje bývalá famílie a ten debilní únos. Takže si jdu hledat něco jinýho."

"Velice se omlouváme."

"To mi je tak k něčemu, za omluvy peníze nezískám." Po tomto to raději típla. Tch, vyhodili mě, jak jsem očekával. To 'někdy bychom vás použili' se dá přeložit jako 'jsi nám k hovnu, ale budeme milý a něřekneme to přímo.' Grrr.

Zase jsem si sedl na gauč, ale jako naschvál se ozval klepot na dveře. On vlastně nemá klíče... Takže jsem zase vstal a vzal to přes pokoj, kde jsem ty klíče vytáhl a vydal se ke dveřím.