Pomsta

177 12 0
                                    

Sedl jsem si s ní na pohovku, normální lidé by se asi zeptali Jyuba, co je ta ženština zač, ale já to dělat nebudu, není na to čas.

"Co potřebuješ?" Na narušitele příjemný nebudu, to ani náhodou.

"Jak se na něco takového vůbec můžeš zeptat?! Vždyť jsme byli domluveni, že jakmile se vrátím, budeme opět spolu! Že tě mám navštívit na této koleji v tomto pokoji! Copak jsi na mě zapomněl?!" Kdo to sakra je?! Vypadá to, že Akio to taky neví, jelikož se diví stejně jako já.

Zkusím se nabourat do mysli i této ženštině. Nejde to, Jyuba s ní nemá nic moc společného. Sakra! Jak já teď zjistím, co je ta nána zač?!

Když jsem se vzpamatoval, měla ksicht těsně vedle toho mého. Lekl jsem se až jsem málem sletěl z pohovky přes opěradlo. Tak teď jsem se teda nasrala! Mě nikdo, mimo Akia, líbat nebude! NIKDO!

"Co po mě chceš?!" Zavrčel jsem na ni. Akiovi myšlenky mě pěkně vyrušily a vytočily 'Už vidíš jaký to je?! A ty se mi ještě směješ, když se leknu já! Jen si zkus být v mojí kůži.'

Propálil jsem Akia nasraným pohledem. Pochopil, že dnešní večer pro něj nebude růžový, přesto s úsměvem donesl pití, ten úsměv ho ale nezachrání.

"Co chci?! Slíbils mi, že spolu budeme na pořád, a že to, že odjíždím do Evropy kvůli studiu, v tom nehraje žádnou roly! Slíbils, že mi budeš věrnej a nezapomeneš na mě! A co vidím teď? Jsi na mě protivnej a hnusnej! Ani mě nechceš políbit!" Začala bulet, jak já nesnáším holky. Na druhou stranu vím, co je ta ženština zač.

"Neřvi, nemá to smysl, změnil jsem se a náš vztah skončil, už nemám zájem, navíc nikdy to nebylo ono, protože jsem zjistil, že mě přitahujou pouze lidi mužského pohlaví, takže se nemáme o čem bavit." Upřímnost nade vše a to jsem na ni byl ještě milý.

"C-co? To jsi to nemohl napsat ty idiote! Proto jsi se mnou přerušil kontakt?! Sváděl jsi to na cenu a na školu, ale tohle je pravda?! Ty hnusnej, necitelnej teplouši! Nezasloužíš si žít!" Ona mě chce opravdu nasrat. Už Akia začínám i litovat, protože ten si to opravdu večer schytá.

"Říkám uklidni se! Mně odporovat nebudeš holčičko! Drž hubu a vypadni, nemám na tebe náladu, najdi si někoho, kdo o takovýho uřvance bude stát a neotravuj s tím mě!"

"Nemám důvod tady už víc být, odcházím." Pronesla dramaticky jakoby mi tím chtěla ukázat, že jsem právě udělal největší chybu života.

"Měj se hezky a ať ti neuletí letadlo!" Zakřičel jsem ještě po ní.

"Akio, běž ji vyprovodit, já kvůli ní nevstávám."

Věnoval jsem mu krátký pohled a ji doprovázel ke dveřím. U dveří se však zastavila a vrazila mi facku, nečekal jsem to a spadl na zem. Chytl se za tvář a zakřičel na ní:

"Za co to bylo?! ti nic neudělal!"

"Tch, prej nic neudělal, přebral jsi mi přítele!"

S tím odešla a pořádně praštila dveřmi.
Tch, prej ji přebral přítele, to spíš si ten její 'přítel' přivlastnil ... Vstal jsem zamířil si to za Nagem, něco mi říká, že zítra do školy určitě nepudu.

Nenávidím ho -> miluju ho?Kde žijí příběhy. Začni objevovat